Skrytá past na cenovkách v supermarketech: Na tento trik s gramáží skočí téměř každý zákazník

Cenovky v supermarketech působí docela jasně a přehledně. Jenže je v nich detail, který umí dost zkreslit pohled na cenu. Není to chyba, spíš běžná praxe, která počítá s tím, jak lidé čtou čísla. A výsledek? Často zaplatíte víc, aniž by to člověk nějak řešil.

Obchody stojí na jednoduché věci. Většina lidí kouká hlavně na velké číslo. To ale ještě neznamená, že jde o nejlepší nabídku. Důležitější bývá takzvaná jednotková cena, tedy kolik stojí kilo nebo litr. Jenže ta je někde bokem, menším písmem a snadno ji přehlédnete.

Rozdíly přitom klidně dělají i desítky procent. U potravin docela běžné. Typicky balení, které má třeba 370 gramů místo klasických 500. Na první pohled levnější kus, ale ve skutečnosti vyjde dráž, jen to není hned vidět.

Čtěte také: Pokud máte na zahradě starý pařez, neobjednávejte firmu. Zničit ho zvládnete sami za pár korun

Jak funguje trik s gramáží

Princip není nijak složitý. Výrobce zmenší obsah, cenu ale nechá podobnou. Člověk vidí nižší částku a má pocit, že ušetřil. Ve skutečnosti kupuje míň za víc peněz v přepočtu.

Tomu se říká shrinkflace. Slovo vzniklo spojením zmenšení a inflace. Produkt se zmenší, cena zůstane nebo i lehce roste. Podle Eurostatu se tohle objevuje častěji ve chvílích, kdy inflace roste a firmy hledají cestu jak si udržet marže, aniž by zdražení bylo na první dobrou vidět.

Čtěte také: Na první pohled obyčejná sklenička z dob ČSSR. Její cena mezi sběrateli ale v tichosti vystřelila vzhůru

Proč si toho zákazníci moc nevšímají

V obchodě člověk nepočítá dlouho. Rozhoduje spíš rychle, někdy během pár vteřin. Psychologové tomu říkají heuristika, prostě zkratka v rozhodování. Velké číslo funguje jako hlavní signál, zbytek jde stranou.

Roli hraje i to, jak cenovky vypadají. Jsou udělané tak, aby vynikla konečná cena. Jednotková cena bývá menší a někde v rohu, kde si ji skoro nevšimnete. Přitom právě ta umožňuje srovnání, které dává smysl. Česká obchodní inspekce na to upozorňuje dlouhodobě, ale lidé to stejně často ignorují i když je to povinný údaj.

Typický příklad:

• Jogurt 150 g za 12,90 Kč
• Jogurt 200 g za 16,90 Kč

Na první pohled vyhraje levnější varianta. Jenže když to přepočítáte na 100 gramů, vyjde hůř. Bez rychlého počtu to ale většina lidí prostě nepozná, nebo se jim nechce.

Jak se nenechat nachytat

Žádná složitá matematika to není. Stačí koukat na cenu za kilo nebo litr, která je na cenovce uvedená. Pokud chybí nebo je sotva čitelná, je to takový malý varovný signál.

Vyplatí se taky sledovat samotnou gramáž. Obaly bývají podobné a snadno vás to splete. Člověk pak vezme menší balení a ani si to neuvědomí.

Postup je docela jednoduchý. Nejdřív porovnat jednotkovou cenu, až potom řešit kolik stojí celé balení. Zabere to pár sekund, ale při větším nákupu to může udělat rozdíl klidně desítky korun.

V době, kdy ceny potravin lítají nahoru dolu, dává smysl číst cenovky o něco pečlivěji než dřív. Ten malý údaj o gramáži totiž často rozhodne, jestli nakupujete výhodně nebo jen máte ten pocit.

Zdroje: coi.cz, eurostat.ec.europa.eu, dtest.cz, europa.eu