Špatná zpráva pro řidiče. Opět si budou muset sáhnout hluboko do peněženky, cena pohonných hmot zřejmě půjde až na 40 Kč za litr

Na totemu ráno svítí relativně příjemná cena, večer je o korunu výš. V pozadí ale neběží jen „chamtivost pumpařů“, ale válka v Perském zálivu, kurz koruny a české daně. A právě jejich kombinace může poslat litry až ke hranici 40 korun.

Ráno levně, večer dráž. Jak se česká pumpa řídí Perským zálivem

Představte si běžný den. Ráno přijedete k pumpě, nafta stojí 33,10 Kč za litr. Natankujete, zaplatíte, jedete dál. O pár hodin později jede kolega stejnou trasu a platí o korunu víc, i když statistiky ještě před pár dny ukazovaly průměr jen kolem 32 až 33 Kč za litr.

Takové skoky o desítky haléřů až korunu nejsou v posledních měsících výjimkou, ale nový normál. Mnoho řidičů proto ukazuje prstem na „chamtivé pumpaře“. Jenže velké cenové vlny nezačínají na okresní benzince, ale daleko odsud.

Podle americké Energy Information Administration proudí přes Hormuzský průliv v Perském zálivu v průměru 20,9 milionu barelů ropy a ropných produktů denně. To je zhruba pětina světové spotřeby. Když válka USA a Izraele s Íránem omezí tankerovou dopravu v tomto „úzkém hrdle“, světový trh okamžitě přidá k ceně ropy příplatek za riziko.

Agentura AP popisuje, že po vypuknutí konfliktu vyskočila cena severomořské ropy Brent zhruba o 15 %, k úrovni kolem 84 dolarů za barel. Při kurzu kolem 21 Kč za dolar tak jeden barel najednou stojí přibližně 1 760 Kč. A i když čeští dovozci berou ropu hlavně „západní trasou“ přes ropovody TAL a IKL, cenové kontrakty se stále odvíjejí od světových benchmarků typu Brent, jak vyplývá z analýz České národní banky.

Pro řidiče z toho vzniká jednoduchý řetězec: zkrat v Hormuzu, dražší Brent, dražší barel v korunách, vyšší účtenka u stojanu. Tím ale příběh nekončí, protože skutečnou výši ceny za litr u nás nakonec určí hlavně daně, kurz koruny a rychlost, s jakou trh přepočítá dolarové šoky do korun.

Pravidlo 10 dolarů. Jak se z dražší ropy stane 40 Kč za litr

Při snaze najít jednoduché vodítko pro řidiče narazily analýzy ČNB a zahraniční studie na nepsané „pravidlo 10 dolarů“. Každý růst ceny Brentu o 10 USD za barel zhruba zvyšuje cenu litru benzínu či nafty v Česku o 1,3 až 1,5 Kč. Nejde o oficiální vzorec, ale o expertní odhad odvozený z minulých epizod, který zohledňuje pevné daně v každém litru.

Co to znamená v dnešní situaci? Pokud by Brent vyskočil zhruba z 84 dolarů k pásmu 115 až 120 dolarů za barel, bavíme se o růstu o 30 až 35 dolarů. Přepočteno na české stojany je to nárůst přibližně o 6 až 7 korun na litr. A právě tady se otevírá cesta k částkám blízko 40 Kč za litr, které řidiče tolik děsí.

Tyto změny přitom neprobíhají „ve vzduchoprázdnu“. Do hry vstupuje to, co odborníci trefně nazývají daňový beton, který drží ceny vysoko i v době, kdy je ropa relativně levná, ale zároveň funguje jako urychlovač při každém ropném šoku.

O tom, jak přesně tenhle beton vypadá v korunách a paragrafech, rozhoduje český stát a jeho spotřební daň a DPH, které se z každého litru paliva vybírají bez ohledu na to, kolik zrovna stojí ropa na světových trzích.

Daňový beton, DPH a kurz koruny. Proč se zlevnění často „ztrácí“

Podle zákona o spotřebních daních je v každém litru benzínu pevně zabudovaná spotřební daň 12,84 Kč a v litru nafty 9,95 Kč. K tomu stát přidává ještě 21% DPH, která se počítá z ceny včetně spotřební daně i marže pumpy, podle metodiky Generálního finančního ředitelství.

Odborné analýzy ukazují, že daně tak často spolknou víc než 40 % konečné ceny jednoho litru. Proto se při levné ropě nevracíme k dvacítkám za litr, ale když ropa zdraží, právě tento daňový základ se stane rozbuškou pro čtyřicetikorunové částky na totemu.

Dalším klíčovým hráčem je kurz. ČNB opakovaně připomíná, že korunovou cenu ropy určuje součin dolarové ceny a kurzu CZK/USD. Slabší koruna proto funguje jako další zdražovací motor. V minulosti analytici odhadovali, že výrazné oslabení koruny přidalo k litru paliva zhruba 1,5 Kč. Z těchto zkušeností vzniklo praktické pravidlo pumpařů: každá koruna oslabení vůči dolaru přidá k litru benzínu či nafty asi 0,5 Kč.

Pokud tedy dnešních přibližně 34 Kč za litr vyroste vlivem ropy a kurzu k hranici 40 Kč, řidič, který měsíčně natankuje 60 litrů, zaplatí zhruba 360 Kč navíc. A to čistě jen za pohonné hmoty, bez jakýchkoli dalších změn ve svém životě.

Jak upozorňuje tematický box ČNB o faktorech vývoje cen pohonných hmot, roli nehraje jen výše nákladů, ale i rychlost, s jakou je pumpy promítnou do cen. A právě tady přichází na scénu fenomén, který řidiči znají pod názvem „raketa a pírko“.

„Raketa a pírko“. Proč ceny letí nahoru rychle a dolů jen po haléřích

Studie Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o trhu pohonných hmot popisuje efekt, který si řidiči okamžitě vybaví: když jdou vstupní náklady nahoru, ceny u stojanů reagují jako raketa. Promítnou se během několika dnů. Když naopak ropa zlevní nebo koruna posílí, přenos do cen připomíná pírko, které padá týdny.

Podobně to v minulosti popsala i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru pro Radiožurnál. Ceny benzínu a nafty v Česku podle ní rostou velmi rychle, ale dolů míří mnohem pomaleji. Týdenní přehledy CCS, které přebírají média, pak dokládají, že po skoku ropy nebo oslabení koruny průměrná cena Naturalu 95 okolo 33,61 Kč za litr reaguje během pár dní, zatímco následné zlevňování přidává často jen haléře týdně.

V krizových obdobích navíc vystřelí evropské marže na naftě do desítek dolarů za barel. Výsledkem bývá, že diesel přestřelí benzin a jako první se dotkne čtyřicetikorunové hranice, což řidiče dodávek a nákladních aut zasáhne obzvlášť citelně.

V tu chvíli se v diskusích objevuje typická námitka: „Nás se Hormuz netýká, bereme ropu přes TAL a IKL, máme zásoby na 90 dní.“ Jenže to, co tyto argumenty řeší, je hlavně fyzická dostupnost ropy, ne její konečná cena v korunách za litr.

TAL, IKL a zásoby na 90 dní. Proč přesto platíme globální cenu Brentu

Ministerstvo financí i ministerstvo zahraničí popisují, že projekt TAL PLUS skutečně posílil dodávky neruské ropy z italského Terstu do Česka přes ropovody TAL a IKL. Podle Správy státních hmotných rezerv drží Česko ropu a paliva zhruba na 90 dní průměrné spotřeby, jak ukládá evropská legislativa.

To všechno ale primárně řeší, aby vůbec bylo co dovézt a načerpat. Ne to, za kolik bude litr u stojanu. Pokud někdo zablokuje Hormuz, svět náhle přijde o asi 20 % ropných toků, které přes tento průliv běžně tečou. Trh okamžitě zapne globální paniku, rafinerie, obchodníci i státy začnou přihazovat za každý barel víc a cena Brentu roste bez ohledu na to, kudy zrovna jede váš konkrétní tanker.

Analytické boxy ČNB o vývoji cen ropy ukazují, že různé typy ropy, od ruského Uralsu po Brent, dlouhodobě kopírují stejný trend. Liší se jen tím, jak velkou slevu nebo přirážku k němu trh v dané chvíli přidá. Český dovozce tak nakonec stejně platí globální cenu za barel plus konkrétní slevu nebo prémii podle kvality a trasy.

Pro vaši peněženku proto není zásadní, jestli barel připlul z Perského zálivu nebo z italského Terstu. Rozhoduje, kolik se za něj platí v rotterdamských kotacích a jaký je zrovna kurz dolaru vůči koruně. Zásoby na 90 dní vám zajistí, že z pistole na pumpě pořád poteče palivo, ale neochrání vás před tím, aby nestálo 40 Kč za litr, pokud Brent vystřelí a koruna zeslábne.

Redakce proto doporučuje, aby řidiči kromě cen na totemu sledovali tři jednoduché ukazatele, které už dnes určují realitu vašich účtenek:

• aktuální cenu ropy Brent v dolarech za barel,
• kurz koruny k dolaru,
• domácí daňové změny, hlavně u spotřební daně a DPH.

I kdyby se vláda před kamerami oháněla ropovody a nouzovými rezervami, vaše peněženka nakonec poslouchá jen tuto trojici, která může velmi rychle rozhodnout, zda budete příště tankovat za 34, nebo už za téměř 40 korun za litr.

Zdroj: Právě-in

Autor: Lenka Benešová