Stovky řidičů ročně jedou po české dálnici v protisměru. Otočení je přísně zakázané, pokuta může být až 25 000 Kč
14. 10. 2026 – 13:11 | Partnerské články | autozive.cz
Stát loni evidoval 389 případů, kdy někdo na dálnici jel v protisměru, otáčel se nebo couval. Za prvních devět měsíců roku 2025 zemřelo na českých silnicích 35 lidí kvůli přejetí do protisměru.
Obsah článku
- Co říkají čísla, a co zamlčují
- Kdo jsou ti řidiči a proč se to děje
- Co dělá stát a kde má mezery
- Co dělat, když se to stane vám
- Proč je klíčový pravý pruh
Představte si D1 u Průhonic v páteční odpoledne. Přes sto tisíc aut denně, tři pruhy v každém směru, rychlost kolem stotřicítky. A proti vám se v levém pruhu objeví osobák. Máte pár sekund. Většina řidičů takovou situaci nikdy nezažije, ale stovky jich ročně ano a jejich reakce v prvních vteřinách rozhoduje o životě. Nejhorší, co v tu chvíli můžete udělat, není „málo šlápnout na brzdu“. Je to improvizovat.
Co říkají čísla, a co zamlčují
Ministerstvo dopravy vede statistiku bodovaných přestupků, která obsahuje položku formulovanou doslova takto: „na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla jede v protisměru nebo otáčí nebo couvá.“ Za rok 2024 šlo o 334 evidovaných skutků, za rok 2025 o 389 a za první pololetí 2026 o 155. Trend je mírně rostoucí.
Háček je v tom, co ta kolonka zahrnuje. Nejde čistě o řidiče, kteří jedou kilometry v protisměru. Spadá sem i člověk, který se na dálnici otočil, protože minul sjezd, nebo couval po odstavném pruhu. Kolik z těch 389 případů byla skutečná protisměrná jízda a kolik „jen“ nebezpečné couvání, veřejné statistiky nerozlišují. I tak jde o stovky situací ročně, z nichž každá mohla skončit čelním střetem při součtové rychlosti přes 250 km/h.
Následky jsou doložitelně tragické. Podle policejního přehledu za leden až září 2025 patřilo „přejetí do protisměru“ mezi nejtragičtější příčiny nehod na všech českých silnicích, stálo za 35 usmrcenými. Přesný podíl dálnic na tomto čísle veřejná data neuvádějí, ale právě na dálnicích jsou rychlosti, a tím i síla nárazu, nejvyšší.
Kdo jsou ti řidiči a proč se to děje
Lákavé je představit si „šíleného řidiče“, opilého, starého, dezorientovaného cizince. Realita je méně přehledná. Oficiální materiály BESIP mluví především o nepozornosti, únavě a špatném zdravotním stavu. V případových analýzách se objevuje alkohol i jiné návykové látky, ale otevřená agregovaná česká statistika podle věku nebo státní příslušnosti neexistuje. Psát, že jde hlavně o seniory nebo hlavně o cizince, by bylo přestřelené.
Častější je banálnější scénář: řidič špatně najede na nájezd, uvědomí si chybu pozdě a místo aby pokračoval k nejbližšímu sjezdu, zkusí se otočit. Nebo ho v noci zradí únava a dezorientace. Rakouská ASFINAG, která loni zaznamenala 93 protisměrných alarmů, mezi nejčastější příčiny řadí rozptýlení, nezpůsobilost k řízení a slepé následování navigace. Německý ADAC evidoval v roce 2021 na svých dálnicích 1 830 hlášení. Metodiky se liší, tvrdé srovnání nedává smysl, ale ukazuje, že nejde o český unikát.
Co dělá stát a kde má mezery
Česká dálniční síť disponuje systémem detekce na mýtných branách. Čidla rozpoznají vozidlo jedoucí proti směru provozu a vyšlou alarm do Národního dopravního informačního centra (NDIC). Dispečeři pak aktivují varování na elektronických informačních tabulích v dotčeném úseku. Ministerstvo dopravy v roce 2019 navíc začalo osazovat vytipované rizikové nájezdy značkami STOP PROTISMĚR; první čtyři lokality byly exit 41 na D1 směrem od Prahy, exit 357 na D1 směrem od Brna, kilometr 0 na D2 z centra Brna a exit 146 na D6 od Karlových Varů.
Problém je pokrytí. Z otevřených zdrojů nelze doložit, že systém detekce a varování funguje na každém úseku a každém nájezdu české dálniční sítě. ŘSD telematiku průběžně rozšiřuje, letos například zprovoznilo novou optickou síť na D8, ale mezi „průběžně rozšiřuje“ a „pokrývá kompletně“ je propast, kterou řidič v kritické situaci nezaplní.
Navigační aplikace typu Waze nabízejí doplňkovou vrstvu: hlasové upozornění přímo řidiči. Fungují ale na jiném principu, závisejí na datech od partnerů a editorů a na tom, zda má řidič aplikaci zapnutou a správně nastavenou. Elektronická tabule na dálnici je vidět pro každého. Aplikaci má jen ten, kdo ji používá.
Co dělat, když se to stane vám
BESIP doporučuje jednoznačný postup. Pokud uvidíte auto jedoucí proti vám:
- Zpomalte a zařaďte se do pravého pruhu.
- Nepředjíždějte, řidič v protisměru se nejčastěji pohybuje právě v levém pruhu (z jeho pohledu jede „správně“ vpravo).
- Zvětšete odstup od vozidla před vámi.
- Pokud je to bezpečné, zavolejte 158 a sdělte číslo dálnice, směr, kilometr nebo nejbližší exit, pruh, ve kterém se auto pohybuje, a jeho barvu či typ.
Pokud jste se v protisměru ocitli vy sami:
- Okamžitě zastavte, ideálně u středového pásu nebo krajnice.
- Zapněte výstražná světla.
- Neotáčejte se. Vystupte a přejděte za svodidla.
- Volejte 158.
Za jízdu v protisměru, otáčení nebo couvání na dálnici hrozí podle aktuální tabulky přestupků BESIP pokuta příkazem na místě 4 500-5 500 Kč, ve správním řízení 7 000-25 000 Kč a 6 trestných bodů.
Proč je klíčový pravý pruh
Většina řidičů instinktivně reaguje prudkým stržením volantu nebo zrychlením. Obojí zvyšuje riziko. Řidič jedoucí v protisměru má z vlastního pohledu pocit, že jede normálně, drží se „svého“ pravého pruhu, který je ve skutečnosti levý pruh vašeho směru. Právě proto je předjíždění v tu chvíli nejnebezpečnější manévr, jaký můžete udělat: přeřadíte se přesně tam, kde se protijedoucí auto pohybuje.
Jednoduchá logika: čím víc vpravo jste, tím víc prostoru mezi vámi a protisměrným vozidlem zůstává. Není to o odvaze. Je to o tom, mít v hlavě tři kroky předem a neimprovizovat v okamžiku, kdy na přemýšlení zbývají dvě sekundy.
Těch 389 evidovaných případů za loňský rok znamená v průměru víc než jeden denně. Ne každý skončí nehodou, ne každý skončí tragicky. Ale každý z nich je situace, ve které rozhoduje příprava, ne štěstí.
Zdroj: AutoŽivě.cz
Autor: Daniel Karban