Tahle 1 zapomenutá polévka se vařila na Vysočině v každé chalupě. Suroviny stojí kolem 60 Kč

Na Vysočině ji uměla každá hospodyně a hrnec s ní stával na plotně už od časného rána. Dnes ji v jídelníčcích skoro nenajdete, přitom stačí pár surovin ze spíže a vůně staré chalupy je rázem zpátky v kuchyni. Řeč je o polévce, která dostala jméno podle jediného pohybu vařečkou.

Polévka, která se jmenuje podle způsobu vaření

Horácká polévka, lidově zálitka, zaliťačka nebo zalejvačka, patří k té nejstarší vysočinské kuchyni. Horácko je krajové označení právě pro oblast Českomoravské vysočiny, takže už samotný název napovídá, odkud pokrm pochází.

Pojmenování nevzniklo náhodou. Uvařený základ z brambor se totiž na závěr zalije smetanou rozmíchanou s trochou mouky, a právě tohle “zalití” dalo polévce jméno. Chuťově má blízko k jihočeské kulajdě, jen ji dotváří jiný charakter kraje.

Přečtěte si také: Za socialismu stál 90 Kčs a stál v každé kuchyni vedle sporáku. Dnes je z tohohle kastrolu sběratelská rarita

Proč stála na plotně v každém stavení

Život na Vysočině nikdy nebyl lehký a jídelníček tomu odpovídal. Na kamenitých políčkách se dařilo hlavně bramborám, zelí a luštěninám, maso přišlo na stůl málokdy. Polévka proto byla úplným základem každého dne.

Hospodyně ji běžně vařila i ke snídani a jeden hrnec pak vydržel na několik jídel. Suroviny navíc měla po ruce prakticky každá rodina. Brambory ze sklepa, mléko od vlastní kozy nebo krávy a houby nasbírané v okolních lesích zadarmo. Přesně díky téhle dostupnosti zabydlela zálitka každou chalupu.

Zelí, nebo houby? Dvě tváře jedné polévky

Zálitka se vařila ve dvou hlavních podobách a obě jsou pravé horácké. Houbová verze staví na bramborách a lesních houbách, nejčastěji hřibech nebo liškách, a krásně voní kmínem. Zelná varianta místo hub používá kysané zelí a blíží se lehké zelňačce.

Přečtěte si také: Otevřete dnes koupelnu a sáhněte na sprchovou hlavici. Pokud ucítíte 1 věc, teče vám tam usazenina

Volba surovin se přitom řídila ročním obdobím. Na podzim, když lesy plodily, dostaly přednost čerstvé houby, přes zimu se sáhlo po zásobě kysaného zelí ze sudu. Domácnost tak vařila to, co zrovna měla, a polévka nikdy nezůstala stát ladem.

Obě podoby přehledně srovnává následující tabulka:

Společné mají obě podoby to hlavní, tedy závěrečné zjemnění smetanou. Horácká zálitka zůstávala jemná a mléčná. Uzenina ani ostré koření, typické pro kyselé polévky z Valašska, se do ní nedávaly, zdejší kuchyně sázela spíš na to, co dal vlastní sklep a chlév. A protože se recept dědil po paměti, platilo jednoduché pravidlo: kolik rodin, tolik obměn. Někdo přidával kopr, jiný zas pár kapek octa.

Přečtěte si také: Experti označili 1 nejhorší materiál na kuchyňské prkénko. Má ho doma většina Čechů

Jak si zálitku uvaříte i dnes

Postup zvládne i úplný začátečník:

1. Brambory nakrájené na kostičky uvaříte v osolené vodě s kmínem.
2. Přidáte buď hrst hub, nebo nakrájené kysané zelí, a necháte změknout.
3. Do trošky smetany zašleháte lžíci mouky, směs vlijete do hrnce a necháte polévku ještě chvilku probublat, ať se všechny chutě spojí.

Dochutit můžete čerstvým koprem, špetkou soli i troškou octa. Kdo chce mít z polévky vydatnější jídlo, rozklepne do každé porce jedno vejce naměkko a přidá kolečko másla, které se v horké polévce pomalu rozpustí.

Nejlepší na tom všem je cena. Brambory, trocha zelí nebo hub, smetana a špetka koření vyjdou dohromady na velký hrnec zhruba na 60 korun a zasytíte jimi celou rodinu. Za tak málo peněz si na stůl vrátíte kus poctivé vysočinské historie.

Přečtěte si také: Otevřete dnes mrazák a podívejte se na sáčky s masem. Pokud na nich najdete 1 detail, maso se kazí

Zdroje: https://www.korunavysociny.cz/katalog/2785-zalitka, https://cs.wikipedia.org/wiki/Hor%C3%A1ck%C3%A1_pol%C3%A9vka, https://www.zdarskevrchy.cz/cz/archiv-clanku/868-co-se-na-horacku-jedlo, https://www.toprecepty.cz/recept/83851-horacka-zalitacka/, https://vysocina.rozhlas.cz/horacka-polevka-8521025