„Tchýni už jsem zakázala otevírat.“ Příbuzní jim neúmyslně ničí nový HS portál

Když si pořídili do novostavby drahý HS portál, nepočítali s tím, že největším rizikem pro jeho životnost bude vlastní příbuzenstvo. Dlouhodobé zvyky z panelákových bytů a starších rodinných domů se totiž těžko odnaučují. Situace s otevíráním a zavíráním HS portálu už přerostla do rodinných konfliktů.

Dlouho plánovaná investice

Ivana a Tomáš se loni přestěhovali do nového domu kousek za Brnem. Při zařizování interiéru padla volba na takzvaný HS portál, tedy moderní velkoformátové prosklené dveře, které propojují obývací pokoj s terasou a zahradou. Tento prvek spolkl nemalou část jejich rozpočtu, stál přes 200 tisíc korun. Pro mladý pár to byl splněný sen o prosvětleném bezbariérovém bydlení. Sami se s těžším, ale přitom hladce jezdícím systémem naučili pracovat během několika sekund. 

Rozdílný přístup hostů

Brzy po nastěhování začali manželé pořádat první letní grilování a rodinné oslavy. Zatímco jejich přátelé a vrstevníci k novému vybavení přistupovali s respektem, u starší generace příbuzných narazili na nečekaný problém. Kamarádi si většinou všimli neznámého mechanismu a raději se předem zeptali, jak se prosklená stěna otevírá. Rodina naopak jednala automaticky. Rodiče i prarodiče z obou stran měli pod kůží zafixované ovládání klasických balkonových nebo francouzských dveří. Brali za kliku bez přemýšlení a postupovali přesně tak, jak byli zvyklí.

Rány, ze kterých mrazí

Místo lehkého otočení dlouhou klikou a plynulého odsunutí křídla tak začaly do obýváku pronikat tupé rány. Těžký HS portál vyžaduje specifický pohyb. Příbuzní se ale snažili prosklenou plochu otevírat tahem k sobě, lomcovali s ní, a když zjistili, že křídlo musí jet do strany, použili zbytečnou sílu. Nejhorší situace ovšem nastávala při zavírání. Rozjeté posuvné dveře mají kvůli trojsklu vysokou hmotnost a velkou setrvačnost. Pokud je někdo nezabrzdí včas, narazí tvrdě do rámu. Manželé tak trnuli hrůzou pokaždé, když někdo z rodiny mířil ven s podnosem plným jídla.

Konec tolerance

Situace vygradovala během letních prázdnin. Ivanina tchýně chtěla rychle vyvětrat a při pozdější snaze zavřít portál jím zabrala tak silně, že v mechanismu nepříjemně luplo. V ten moment došla Ivaně trpělivost. Uvědomila si, že neustálé upozorňování nefunguje, protože v zápalu hovoru hosté na všechny instrukce rychle zapomenou. Rozhodla se proto k radikálnímu kroku. Tchýni i vlastním rodičům manipulaci zakázala. Na kliku od terasy teď smí sahat jen ona nebo Tomáš. Pokud chce jít někdo z příbuzných ven, musí si nechat otevřít od domácích.

Jak funguje mechanismus?

Zdvižně-posuvné dveře se od těch běžných liší celou konstrukcí. Otočením kliky směrem dolů se těžké křídlo mírně nadzvedne z těsnění na pojezdové vozíky. Až v tomto momentě je možné s ním pohnout do strany. Stačí na to jen minimální tlak jednoho prstu. Při zavírání se křídlo dovede na doraz a klika se otočí zpět nahoru, čímž si posuvná část sedne zpět a bezpečně se utěsní. Problém nastává, pokud lidé tahají za kování dříve, než ho plně otočí, nebo když do rozjetého křídla použijí příliš velkou sílu.

Tlumič dorazu jako pojistka

Komplikacím se dá předcházet už při samotném plánování stavby. Odborníci doporučují připlatit si u větších formátů za tlumič dorazu. Tato skrytá součástka funguje podobně jako pomalé dovírání u kuchyňských šuplíků. Rozjeté křídlo těsně před koncem dráhy zachytí, zpomalí jeho pohyb a plynule ho dotáhne do cílové pozice. Zabrání se tak prudkým nárazům do rámu, které by mohly časem poškodit kování nebo vést až k prasknutí skla. 

Vizuální pomůcky pro návštěvy

Pokud už portál doma máte a chybí mu zpomalovací systém, zůstává jedinou obranou důslednost. Kromě nastavení pravidel pomáhá i vizuální ukázka. Někteří majitelé lepí v prvních měsících ke klice nenápadný štítek se šipkou a krátkým piktogramem, který příchozí upozorní na správný směr pohybu. Ivana s Tomášem se nakonec shodli, že dokud si rodina nový zvyk neosvojí, budou raději obsluhovat terasu sami. Ušetří si tím nervy i peníze za případné opravy.