Tenhle hrnec z ČSSR stál 95 Kčs. Dnes se prodává na aukcích až za 3 500 Kč. Nemáte ho doma?

Možná ho máte i vy, zastrčený vzadu ve skříňce mezi věcmi, které je škoda vyhodit. Otlučený smaltovaný hrnek po babičce vypadá jako jasný kandidát do koše. Jenže přesně o tyhle nenápadné kousky se dnes na aukčních portálech vede překvapivě tvrdý boj. A některé z nich dokážou majiteli vrátit částku, jakou by od starého nádobí čekal málokdo.

Z Českých Budějovic do osmdesáti zemí světa

Smaltované nádobí se v Českých Budějovicích vyrábělo už od konce 19. století. Tři tamní smaltovny stát po válce znárodnil a v roce 1953 je spojil do jednoho národního podniku s názvem Sfinx. Z původně jihočeské výroby postupně vyrostl jeden z největších evropských producentů svého oboru.

V sedmdesátých letech zaměstnával Sfinx kolem 2 700 lidí a své hrnce, pekáče i bandasky posílal do osmi desítek zemí. V polovině osmdesátých let chrlil závod tisíce tun nádobí ročně. „Nejvýznamnějším výrobcem kuchyňského smaltovaného zboží se stala českobudějovická smaltovna Sfinx,” popsala pro Deník ředitelka Muzea smaltu a smaltovaného nádobí Jindra Šmídová.

Přečtěte si také: Nemáte ve spíži tuhle starou nádobu na cibuli? Dřív byla skoro v každé domácnosti a dnes se vykupuje až za 2 500 Kč

Po roce 1989 přišel zlom. Levné nádobí z Asie, nástup nerezu i teflonu a ztráta odbytišť poslaly výrobu ke dnu. Sfinx skončil v roce 2005 a značku dnes drží při životě jen jediná firma. Právě tahle tečka za celou érou dělá z dobových kousků žádané zboží.

Smalt s puntíky táhne sběratele nejvíc

Největší zájem ze všech budí jeden jediný kousek. Obyčejný smaltovaný hrnek, na bílém podkladu posetý drobnými puntíky, nejčastěji v červené nebo modré. Vyráběl se hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech a tehdy patřil k tomu nejlevnějšímu nádobí v obchodě. Stál proto skoro v každé domácnosti.

Co je za tím dnešním zájmem? Hlavně vzpomínky. Lidem kolem padesáti se s takovým hrnkem vybaví babiččina kuchyně a rádi si ten pocit vracejí domů. Poptávku navíc roztáčí móda, která retro designu minulého století fandí.

Přečtěte si také: Ještě dneska otočte staré talíře dnem vzhůru. Pokud na nich najdete tuhle značku, sběratelé je od vás koupí klidně i za 3 000 Kč

Roli hraje i vzácnost. Po revoluci se spousta lidí starého vybavení zbavovala, protože jim připadalo nemoderní, a velká část hrnků skončila ve sběru. Pěkně dochovaných kusů dnes koluje málo a jejich cena tím roste.

Hodnotu poznáte podle značky na dně

Jestli máte v ruce běžný kus, nebo malý poklad, prozradí dno. Výrobci sem obvykle umisťovali svou značku. Někdy je vylisovaná přímo do plechu, jindy schovaná pod svrchní vrstvou smaltu.

Nejvíc napoví logo Sfinxu, případně nápis odkazující na bývalý stát. Razítko „Made in Czechoslovakia” nebo zkratka ČSSR řadí hrnek jednoznačně do dob společné republiky. Když značka chybí nebo je nečitelná, prodej vázne, protože zájemce nedokáže ověřit původ ani odhadnout cenu.

Přečtěte si také: Tahle 1 omáčka se dělala za první republiky v každé hospodě. Dnes ji nezná skoro nikdo

Za kolik se dobové kusy prodávají

Pojďme k částkám. Hrnek v opravdu dobrém stavu a s rozpoznatelnou značkou Sfinx dokáže na aukcích vystoupat na několik tisíc korun. U nejlépe zachovaných kousků, kterým puntíky neztratily barvu, se cena přehoupne i přes 3 500 korun a výjimečné exempláře jdou ještě výš. Původní krabice nebo celá sada hodnotu zvednou znovu.

Držme se ale při zemi. Většina nalezených hrnků se prodá za stovky až nižší tisíce korun a na nejvyšší částky dosáhnou jen bezvadné kusy. Dražší bývá porcelán, u sběratelů má zvuk třeba značka Thun, ale i tam běžný kousek velkou sumu nevynese.

Poškozený smalt srazí cenu na stovky

O konečné ceně rozhoduje hlavně stav. Smalt si představte jako sklovinu pevně zatavenou na kovovém těle hrnku. Stačí ho prasknout nebo odštípnout a obnažený plech pod ním začne korodovat. Hodnota kusu pak spadne ke stovkám korun.

Přečtěte si také: Záclony nemusíte vozit do čistírny za stovky. Stačí dřez, 1 surovina z kuchyně a 30 minut

Aby hrnek o cenu nepřišel, vyplatí se k němu chovat ohleduplně. Smaltu nejvíc škodí:

• mytí v myčce a tvrdé abrazivní houbičky,
• silné odmašťovače a chlorová chemie,
• náhlé teplotní šoky, třeba zalití vroucí vodou do vychladlého hrnku.

Na běžné umytí bohatě stačí vlahá voda a jemná houba. Kovová drátěnka povrch nenávratně poškrábe, takže ji nechte stranou.

Přečtěte si také: Vařte brambory s 1 lžičkou téhle suroviny. Nikdy se nerozvaří a chutnají jako od babičky

Pokud se rozhodnete hrnek zpeněžit, míří většina prodejců na Aukro a Sbazar. Než nabídku zveřejníte, vyfoťte ostře a zblízka dno se značkou, právě tahle fotka rozhoduje, jestli vaši nabídku někdo otevře. Nenechte se zmást vyvolávacími cenami, bývají od reality dost daleko. Víc napoví archiv dokončených dražeb, kde uvidíte, za kolik se srovnatelné kusy opravdu prodaly.

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sfinx_(podnik), https://www.denik.cz/pribehy-a-rozhovory/smaltovani-cesko-20220602.html, https://www.tiscali.cz/kdo-objevi-doma-tenhle-stary-ceskoslovensky-hrnec-dostane-od-sberatelu-az-12-000-kc-655182, https://udalosti247.cz/spotrebitel/stare-nadobi-z-dob-cssr-ma-pohadkovou-hodnotu/, https://extrafit.cz/tenhle-typ-stareho-hrnce-nikdy-nevyhazujte-radi-cechum-sberatel-kdo-ho-ma-dostane-klidne-i-6-000-kc/