Tenhle primitivní ruční mlýnek mělo za Husáka 8 z 10 Čechů. Dnes 1 zachovalý kus jde na Aukru za až 5 000 Kč

Přišel advent a v panelácích po celé republice se rozjelo pečení. Makovník, vánočka, makový závin – základem byl vždycky kýbl modrého máku, vařeného v mléce a pečlivě umletého. A k němu jeden konkrétní pomocník: těžké litinové tělo, klička, vyražené jméno na boku. Mlýnek na mák značky Porkert.

Klika a vánoční mák

Český mlýnek na mák patřil v socialistických kuchyních k věcem, bez kterých to prostě nešlo. Mák se u nás pěstuje od nepaměti a české pečivo bez něj ztrácí půl identity. Buchty, koláče, závin, samozřejmě vánočka. Sušená makovice se sice prodávala v každé samoobsluze, ale připravit z ní nádivku znamenalo rozemlít zrnka tak najemno, aby vůně a šťáva pustily. A přesně to klasický elektrický mixér neumí.

Mák se při příliš rychlém mletí zahřívá, mastnota se mění a výsledek je nahořklý. Porkertův mlýnek to řešil jinak. Gumovou podložkou se přišroubovával ke kuchyňské lince a klika poháněla mechanismus, který zrnka opatrně drtil. Žádné teplo, žádná elektřina, žádné překvapení.

Přečtěte si také: Kašlu na drahé kávovary. Na dovolené v Itálii jsem viděl kuchyňskou vychytávku za 500 Kč a koupil ji taky

Skuhrovská značka, která dobyla svět

Příběh značky začíná v roce 1881 ve Skuhrově nad Bělou. Tehdejší ředitel místní železné hutě Josef Porkert si po útlumu výroby pronajal celý závod a přešel na slévárenství. K ručním kuchyňským strojkům se dostali až jeho synové Wilhelm a Eduard a trefili do černého. V roce 1929 chrlila továrna 400 000 kusů ročně a tři čtvrtiny směřovaly do zahraničí. Polsko, Anglie, zámořské země, obchodní zastoupení ve 36 zemích světa.

Proč se litinové mlýnky vrací do módy

Po znárodnění v roce 1948 závod pokračoval, ale s podstatně omezeným sortimentem. V éře normalizace se ve Skuhrově vyráběly téměř výhradně klasické ruční mlýnky, tedy přesně ty, co kolovaly po českých kuchyních. Konec přišel v roce 2010, kdy levná čínská konkurence tradiční výrobu srazila a továrna zastavila linky. O dva roky později značku oživila firma Hanhart Morkovice a moderní Porkert se vrátil na trh.

Mezitím stoupla hodnota těch starých skuhrovských kusů. Litina vydrží desítky let, klika nemá co rozbít. Spousta majitelů ho dnes znovu používá v kuchyni, jiní si ho staví na poličku jako dekoraci připomínající dětství u babičky.

Přečtěte si také: Před 50 lety je jedli jen chudí za pár halířů, dnes 1 porce stojí v Praze 199 Kč. Tahle pochoutka strčí svíčkovou do kapsy

Kolik dnes zaplatí sběratel

Aukro a další domácí bazary aktuálně nabízejí Porkertovy kusy v cenovce, která začíná zhruba na 1 500 Kč a u běžně zachovalých modelů končí kolem 5 000 Kč. Sběratelské rarity, kde drží značení, všechny díly i původní povrch, dosahují podstatně víc.

Cena se hýbe podle několika věcí:– Stav litinového těla. Mírná patina vadí málokomu, rozsáhlejší koroze a zlomené uchycení ke stolu cenu naopak shazují.– Funkčnost všech dílů. Zájem vzbudí kus, kde klika sedí pevně, vnitřní mechanika je celá a šrouby drží.– Čitelné značení. Vyražené „Porkert” a číslo velikosti na boku zvedají hodnotu znatelně.

Naopak rok výroby není kritický. Skuhrovské kusy z poválečné a normalizační éry jsou zajímavé právě svou typologií a běžnou dostupností v pozůstalostech.

Přečtěte si také: Kdo najde doma 1 starou porcelánovou cukřenku po babičce, dostane od sběratelů 8 000 Kč na ruku minimálně

Jak nezničit hodnotu při čištění

Nejvíc škody paradoxně nadělají sami majitelé. Když uslyší, že by starý mlýnek mohl mít sběratelskou cenu, vrhnou se na něj se smirkem nebo s odmašťovačem. Po takovém zásahu hodnota typicky spadne, protože sběratel platí i za autentickou patinu. Doporučený postup je opačný:

1. štětcem nebo měkkým hadříkem sundat nečistoty,
2. krátce přejet suchým hadrem,
3. kov natřít tenkou vrstvou strojního oleje proti další rzi.

Pokud babičce zůstala v šuplíku původní krabice nebo návod ke strojku, klidně dokáže ke konečné ceně přidat tisíc korun navíc. A před vyklízením kuchyně mlýnek otočte dnem vzhůru a podívejte se, jestli na něm není razítko „Made in Czechoslovakia”.

Přečtěte si také: Češi mají v kuchyni tuhle pomůcku z ČSSR. Kdysi stála 180 Kčs a dnes ji sběratelé kupují i za 4 500 Kč

Zdroje: https://extrafit.cz/cechum-se-na-pudach-vali-tento-stary-kuchynsky-pomocnik-vetsina-z-nich-netusi-ze-to-je-skvost-pro-sberatele-za-ktery-by-zaplatili-i-5-000-kc/, https://www.poznatsvet.cz/historie/stare-veci-z-kuchyne-cena/, https://www.poznatsvet.cz/historie/kuchyne-pomucky-socialismus/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Porkert, https://www.umimeporadit.cz/kdo-vlastni-tento-stary-typ-litinoveho-mlynku-na-mak-muze-slavit-sberatele-za-tyto-kousky-dnes-plati-balik