Tenhle skleněný sifon na sodovku měla v ČSSR každá druhá kuchyně. Dnes za něj sběratelé zaplatí klidně i 5 000 Kč

Na půdě, ve sklepě nebo v rohu chalupy. Přesně tam většina lidí odložila starou sifonovou láhev a roky si jí nevšímá. Jenže právě z tohohle kusu socialistické kuchyně se stal vyhledávaný retro poklad. Sběratelé po zachovalých lahvích jdou a za ten správný kousek dokážou nechat překvapivě vysokou částku. Málokdo přitom pozná, který sifon má cenu a který skončí za pár korun.

Jak sifon fungoval a proč měl drátěný koš

Obsluha byla otázkou pár vteřin a od dnešních výrobníků perlivé vody se v základu zas tolik nelišila. Stačilo nalít studenou vodu, do hlavice zasunout patronu se stlačeným oxidem uhličitým a zmáčknout páčku. Ze sklenice pak tekla perlivá sodovka. To charakteristické syčení znělo v panelákových kuchyních skoro jako podpis celé doby.

Drátěná síť kolem baňky plnila bezpečnostní úlohu. Sklo drželo obsah pod tlakem a kdyby prasklo, oplet měl střepy udržet u sebe, místo aby lítaly po místnosti. Mezi pamětníky ostatně koluje nejedna historka, jak v hospodě sifon pod tlakem povolil a pokropil půl lokálu.

Přečtěte si také: Kolik si vydělá česká uklízečka v Norsku za měsíc? Částka překvapí i vysokoškoláky

Kdo sifony v Československu vyráběl

U nás se točily dvě základní verze. Tu klasickou skleněnou v drátěném koši dodávalo výrobní družstvo Kovočas z Děčína. Vedle ní se prodávaly i odolnější kusy z eloxovaného hliníku, které měl na svědomí podnik Sandrik. Právě tyhle dvě podoby si vybaví skoro každý, kdo vyrůstal za socialismu.

Bez zásoby malých patron s oxidem uhličitým se ovšem doma sodovka udělat nedala. Prodávaly se nejčastěji po deseti kusech a narazit se na ně dalo ve smíšeném zboží i v drogerii. Domácí produkce těchto lahví u nás dojela v roce 2005, dnešní kusy do obchodů putují převážně ze zahraničí.

Ceny? Od pár set korun po víc než pět tisíc

Kolik za starý sifon dostanete, rozhoduje hlavně provedení a to, jak je zachovalý. Nejníž na žebříčku stojí hliníkové kusy z pozdního socialismu, které se dají pořídit za pár set korun. Jakmile se ale bavíme o skle s neporušeným drátěným košem, hodnota rychle šplhá do řádu tisíců. A skutečně vzácný, špičkově dochovaný exemplář dokáže překonat i pět tisíc korun.

Přečtěte si také: Máte na půdě tento typ starého rádia? Sběratelé za něj dnes dají až 15 000 Kč

Zjednodušeně se ceny dají rozdělit do tří pater:

Přitom v době největší slávy stál nový sifon sotva padesát až sto korun. Za pár desítek let se z běžného spotřebního zboží stala věc, která na aukčních portálech klidně přebije cenu leckterého nového kuchyňského spotřebiče.

Vzácný kus prozradí několik detailů

Rozeznat běžný sifon od toho vzácného není samozřejmé. Zaměřit se vyplatí na několik věcí:

Přečtěte si také: V téhle formě pekly naše maminky bábovku. Dnes za ni sběratelé bez mrknutí dají i 5 000 korun

• značka nebo ražba na dně či na hlavici pomůže určit dílnu i přibližné stáří, přičemž kus od zavedeného výrobce, jako byl děčínský Kovočas, má u sběratelů navrch;
• rozhoduje kondice mechaniky a pletiva, protože původní hlavice, která bez problémů těsní a nemá rez, drží cenu vysoko, kdežto domácí opravy nebo přelakování ji spolehlivě srazí;
• napoví i sklo, protože silnější stěna a starší, lehce nazelenalý odstín obvykle znamenají letitější výrobu a sběratelsky žádané jsou pak méně obvyklé barevné varianty;
• cení se přirozeně zestárlý povrch, takže kdo sifon narychlo vyleštil do lesku, hodnotu spíš stáhl, než zvedl.

Z filmového plátna rovnou do sbírek

Sifon se natrvalo zapsal i do české popkultury. Objevil se v řadě filmových komedií, kde postavám nejednou vystříkl vodu v tu nejméně vhodnou chvíli. Kdo viděl Postřižiny nebo Pelíšky, tomu se scéna s napouštěním sodovky nejspíš hned vybaví.

Dnešní vlnu zájmu žene dohromady nostalgie a chuť po věcech, které vydrží. Když má člověk doma roky samý plast, poctivé sklo a kov na kuchyňské lince najednou působí skoro exoticky. Takže než starou láhev při úklidu hodíte do kontejneru, radši ji někomu ukažte. Řada starožitníků i aukčních síní kus ohodnotí zdarma a rovnou vám řekne, jestli držíte v ruce jen milou vzpomínku, nebo zboží, po kterém sběratelé skutečně sáhnou. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Kolik si vydělá česká uklízečka v Norsku za měsíc? Částka překvapí i vysokoškoláky.

Přečtěte si také: Tyhle staré pohlednice z ČSSR mají dnes cenu zlata. Za jednu dostanete i 60 000 Kč

Zdroje: Autorský text, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sifonov%C3%A1_l%C3%A1hev, https://www.toprecepty.cz/clanky/10249-pribeh-sifonove-lahve-z-lekaren-na-jidelni-stoly-aneb-jak-se-perliva-voda-stala-soucasti-kazdodenniho-zivota/, https://www.nespechej.cz/clanky/vzpominate-na-sifon-drive-samozrejmost-dnes-sberatelsky-klenot-20251125-5678.html, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/retro-sifony-hodnota-sberatele, https://www.tvguru.cz/sifonova-lahev-starozitnost/, https://www.tiscali.cz/sifonova-lahev-stala-v-kazde-socialisticke-domacnosti-dnes-za-1-kousek-daji-sberatele-i-5-000-kc-690853