Tenhle zapomenutý šumavský moučník pekly hospodyně z toho, co zbylo. Suroviny stojí kolem 60 Kč a zasytí celou rodinu

Na Šumavě se po generace vařilo z toho mála, co drsný kraj nabídl. Jedno sladké jídlo z tamních kuchyní ale zvládne i dnes zasytit čtyřčlennou rodinu za cenu, za kterou v pekárně sotva pořídíte dva dezerty. A jeho jméno prozrazuje, jak se připravuje.

Plná pánev pro čtyři lidi vyjde na šedesát korun

Řeč je o šmornu, kterému se v jižních Čechách říká také šumavský nebo jihočeský trhanec. Základ tvoří mouka, mléko, vejce, kousek tuku a cukr. Nic z toho není drahá surovina ani dnes.

Podle srovnání akčních cen v sedmi největších řetězcích, které zveřejnila společnost Česká distribuční a o kterém informoval Deník, stál letos v lednu kilogram hladké mouky v průměru 14,19 koruny a litr polotučného mléka necelých jedenáct korun. Deset vajec velikosti M vyšlo na 45 korun. V březnových akcích se polohrubá a hrubá mouka objevovala už od 8,90 koruny za kilogram.

Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejhorší způsob skladování brambor. Dělá ho většina Čechů a brambory rychle klíčí

Ceny základních surovin přehledně shrnuje následující tabulka:

Když si tedy na větší dávku pro celou rodinu dáte dohromady čtvrt kila mouky, půl litru mléka, pět vajec, kousek másla a lžíci cukru, dostanete se i s ovocem na omáčku zhruba na šedesát korun. Za to jsou hotové dvě pánve, tedy porce pro čtyři lidi. Přesná částka samozřejmě záleží na tom, jestli nakoupíte v akci nebo za běžnou cenu.

Přečtěte si také: Za socialismu stál pár korun a měl ho každý. Dnes sběratelé za tenhle mlýnek na maso platí až 5 000 Kč

Placka, která se natrhá přímo na pánvi

Příprava je natolik jednoduchá, že ji zvládne i začátečník. Jeden z kroků přitom moučníku dal jméno:

1. mouka, mléko a vejce se rozšlehají do hladkého těsta, které má zůstat krémové a dá se snadno nalít,
2. těsto se v silnější vrstvě rozlije po rozpálené pánvi a nechá zespodu zezlátnout,
3. jakmile spodek drží pohromadě, roztrhá se placka dvěma vidličkami rovnou na pánvi na sousta velká zhruba jako kostka cukru,
4. natrhané kousky se dosmaží dokřupava,
5. hotový šmorn se posype moučkovým cukrem a přelije ovocnou omáčkou.

Existují i bohatší varianty. V nich se do těsta zašlehá sníh z bílků a přidají se rozinky namočené v rumu, načež se natrhané kousky ještě dopečou v troubě. Základní verze z chalup byla ale skromnější.

Šumavské kuchyni pomohla blízkost Bavorska

Že se tenhle moučník uchytil právě v podhůří, není náhoda. V šumavském pohraničí žili Češi a Němci vedle sebe po celá staletí a u plotny se to projevilo naplno, protože recepty putovaly tam i zpět. Z německých kuchyní si české hospodyně odnesly nejvíc knedlíkových receptů a moučných jídel na sladko.

Přečtěte si také: Můžete ho mít v lince. Tlakové hrnce z let 1960–1985 se dnes kvůli složení slitiny prodávají za tisíce korun

Jedlo se tu přitom vyloženě skromně. Vesnice ležely daleko od měst a ve vysoké nadmořské výšce, takže výběr surovin byl omezený a jídelníček stál na bramborách, zelí, mouce, mléku a darech lesa. Vařilo se podle toho, co zrovna dozrálo, a nic se nevyhazovalo.

Do téhle logiky sladká natrhaná placka zapadá dokonale. Vystačí si se zásobami, které měla hospodyně po ruce celý rok, a nasytí i člověka, který přišel z práce v lese nebo na poli.

Jméno napovídá, jak se moučník připravoval

Slovo šmorn je zkomolenina německého „Schmarren”. Německé slovníky u něj kromě názvu pokrmu uvádějí starší význam ‚kus’ nebo ‚hrouda’ a v hovorové řeči také ‚nesmysl’ či ‚bezcenná drobnost’. Pojmenování tedy odkazuje k jídlu, které se natrhá na kousky a poskládá z toho, co bylo v kuchyni po ruce.

Přečtěte si také: Ani máslo, ani olej. Na pánev patří 1 tuk, který Francouzi používají celá staletí

V Rakousku moučník dodnes nese jméno Kaiserschmarrn, tedy císařský trhanec, a to díky Františku Josefovi I. Do českých kuchyní doputoval právě odtud za časů monarchie. Než si ho oblíbil panovnický dvůr, sytil ale úplně obyčejné venkovany.

Omáčka rozhoduje o výsledné chuti

Ovocná složka dělá z obyčejné natrhané placky moučník, kvůli kterému se rodina sejde u stolu. Klasikou jsou borůvky rozvařené na omáčku. Její bohatší verzi, do které se přidává mléko nebo smetana a která se zahustí moukou či škrobem, znají české kuchařky pod jménem žahour.

Stejně dobře poslouží švestkový kompot ze spíže, letní směs rybízu a malin nebo lžíce povidel rozmíchaná v troše vody. S přípravou omáčky si nikdo hlavu neláme. Ovoce stačí nechat v kastrůlku pomalu povolit, dokud se nerozpadne, a osladit až nakonec, kdy je poznat, jak kyselé bylo.

Přečtěte si také: Italové nemají v kuchyni troubu ani mikrovlnku. Vaří v hrnci, který znali už staří Římané

Právě v téhle volnosti je kouzlo celého jídla. Použijete to, co máte doma, a výsledek vypadá pokaždé trochu jinak. Přesně tak, jak to na šumavských chalupách chodilo.

Zdroje: https://fresh.iprima.cz/magazin/kuchyne-hlubokych-hvozdu-aneb-jak-se-jedlo-na-sumave-412480, https://www.blesk.cz/clanek/radce-zdravi-a-zivotni-styl-zivotni-styl/781261/vse-o-sumavske-kuchyni-co-chutnalo-nasim-predkum-a-proc-nejedli-houby-a-dva-skvele-recepty.html, https://www.penzionkvilda.cz/aktivity-na-sumave/jidlo/162-sumavske-speciality, https://www.dwds.de/wb/etymwb/Schmarrn, https://www.denik.cz/ekonomika/cena-zakladnich-potravin-maslo-vejce-chleba/, https://irecept.cz/kolik-letos-stoji-velikonocni-peceni-ceny-surovin-2026/, https://www.igurmet.cz/recepty/sladke/sladke-hlavni-chody/rozinkovy-trhanec-neboli-smorn-8399/, https://www.regionalni-znacky.cz/sumava/recepty/sumavsky-smorn