Tento smaltovaný hrnec znala celá republika. Málokdo tuší, že se dnes prodává až za 6 000 Kč

Bílý hrnec s tmavě modrým lemem stával dlouhá léta skoro v každé kuchyni a nikdo mu nevěnoval pozornost. Když dosloužil, zamířil do sběru nebo skončil někde na půdě chalupy. Dnes po stejných kusech pátrají lidé z celé republiky a za některé jsou ochotní zaplatit částku, nad kterou by tehdejší hospodyně jen nevěřícně kroutila hlavou. Realita je ovšem o poznání méně dramatická, než slibují lákavé inzeráty.

Hrnec, který stál v každé české kuchyni

Smaltované nádobí bývalo naprostou samozřejmostí. Hrnce, pekáče, cedníky i pařáky ze smaltu doprovázely vaření v každé rodině a za první republiky se braly jako povinná součást věna nevěsty. Prostě patřily do každé domácnosti a nikdo nad nimi nepřemýšlel jako nad něčím výjimečným.

Nejznámějším výrobcem u nás byla českobudějovická smaltovna Sfinx. Vznikla v roce 1953 spojením tří místních provozů, jejichž kořeny sahaly až do konce 19. století. Na svém vrcholu v sedmdesátých letech dávala smaltovna práci zhruba 2 700 lidem a její nádobí se prodávalo v osmi desítkách zemí. V polovině osmdesátých let pak patřila k evropské špičce mezi výrobci smaltu.

Přečtěte si také: Neválí se vám doma stará sifonová láhev z ČSSR? Sběratelé po jednom typu pátrají a dají i 5 000 Kč

Nejvíc prozradí spodek hrnce

Jestli má starý hrnec pro sběratele nějakou cenu, pozná se to hlavně podle dna. Bývá tam vyražená nebo pod polevou schovaná značka výrobce. Pokud odkazuje na výrobu v někdejším Československu, jde přesně o ten typ kusu, o který mají sběratelé největší zájem.

Roli hraje i výzdoba. Klasický bílý smalt s modrým okrajem má v paměti skoro každý, kdo jako dítě zažil vaření u babičky, ceněné jsou ale i barevné dekory nebo oblíbené hrnky s puntíky. Hrnec bez značky a bez zdobení zůstává pro kupce těžko zařaditelný, a tak o něj zpravidla nikdo nestojí. Nedá se u něj totiž poznat, z jaké doby a odkud pochází.

Jedno odprýsknutí a hodnota rychle padá

Na čem sběratelé lpí úplně nejvíc, je stav. Smalt je v podstatě tenká vrstva skloviny natavená na plech, která kov chrání před rzí. Dokud drží celý povrch, hrnec vydrží klidně desítky let jako nový. Jakmile ale povrch někde praskne nebo se odloupne, dostane se ke kovu vlhkost, plech pod polevou začne rezavět a cena rychle klesá.

Přečtěte si také: Tuhle 1 chybu při skladování vajec dělá skoro každý. Odborníci varují, dvířka lednice jsou to nejhorší místo

Kus s hladkým lesklým povrchem tak může být mnohonásobně cennější než jinak stejný hrnec s otlučeným okrajem. Právě proto se takové nádobí nečistí hrubou drátěnkou ani silnými saponáty. Úplně postačí jemně přejet povrch navlhčenou houbičkou a nevystavovat ho náhlým teplotním výkyvům.

Za kolik se smaltový hrnec dnes prodává

Tady je potřeba nadšení trochu zchladit. Drtivá většina hrnců, které lidé najdou v kredenci nebo na chalupě, má hodnotu v řádu stovek korun. Běžný zachovalý kus se ve starožitnictvích a inzerátech nabízí zhruba za pět až šest set korun.

Několik tisíc putuje jen za skutečné výjimky. Musí jít o dokonale zachovalý kousek s dobře čitelnou značkou, ideálně i s méně obvyklým dekorem. U nejžádanějších hrnců se pak v dražbách objevují nabídky, které atakují i šest tisíc korun, a kompletní zachovalé sady dokážou vynést ještě víc. Poklad z půdy je tedy spíš vzácná výjimka než pravidlo.

Přečtěte si také: Ani máslo, ani olej. Palačinky smažily naše babičky na 1 tuku, který dnes skoro nikdo nepoužívá

V jakých relacích se ceny nejčastěji pohybují, ukazuje následující přehled:

Proč se po smaltu zase shání celá republika

Za rostoucím zájmem stojí především nostalgie. Retro a venkovský styl bydlení se vrací do módy a smaltové hrnce se staly oblíbeným motivem na fotkách z kuchyní, které lidé sdílejí na sociálních sítích. Těch pár tisíc korun přitom lidé platí hlavně za vzpomínku. Se starým hrncem si kupují kousek dětství u prarodičů.

Přečtěte si také: Stará forma na bábovku po babičce může mít cenu nové trouby. Většina lidí ji přitom vyhodí za 200 Kč

K tomu se přidává jeden zásadní důvod. Staré kusy už nikdo nevyrobí. Zdejší smaltovny postupně zavíraly, protože smaltované nádobí vytlačil nerez, teflon i levné dovozové zboží, kterému domácí výrobky cenově nestačily. Sfinx ukončil výrobu v roce 2005 a dnes u nás smaltované nádobí vyrábí prakticky jediná firma. Originální hrnec z časů Československa se tak stává kouskem, který se dá jen těžko nahradit. A přesně to na něm sběratele láká.

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sfinx_(podnik), https://www.denik.cz/pribehy-a-rozhovory/smaltovani-cesko-20220602.html, https://muzeum.ukockyzakominem.cz/historie/, https://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/smaltovny, https://www.antik-prodej.cz/hrnec-modry-smalt, https://www.tiscali.cz/nemate-doma-stary-smaltovany-hrnec-po-babicce-na-bazarech-se-prodava-i-za-6-000-kc-708196