Dnes je pátek 16. října 2026., Svátek má Havel
Počasí dnes 3°C Polojasno

Tento zlozvyk dělají i řidiči s milionem najetých km. Účinnost bezpečnostního pásu se pak snižuje na minimum

15. 9. 2026 – 22:23 | Partnerské články | autozive.cz

Tento zlozvyk dělají i řidiči s milionem najetých km. Účinnost bezpečnostního pásu se pak snižuje na minimum
zdroj: Pexels
Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Stačí náraz při šestnácti kilometrech v hodině a můžete být ohroženi na životě. Co za tím stojí? Zvyk s bezpečnostním pásem, který praktikuje spousta řidičů.

Obsah článku

  • Pět centimetrů, které rozhodují o životě
  • Šestnáct kilometrů v hodině stačilo
  • Co auto nepozná
  • Co udělat, než otočíte klíčkem
  • Proč se o tom nemluví víc

Každou zimu si tisíce řidičů sednou za volant v péřové bundě, zapnou pás a jedou. Cítí se chráněni, pás je přece zapnutý, auto nepíská. Jenže mezi tělem a pásem leží pět, někdy i deset centimetrů stlačitelného materiálu. A právě ta vrstva mění bezpečnostní systém za desítky tisíc korun v něco, co při nárazu pracuje pozdě, špatně, nebo dokonce proti vám. Podle BESIPu je silná péřová bunda v autě riziko, které si řidič vytváří sám, a přitom ho snadno odstraní.

Pět centimetrů, které rozhodují o životě

Bezpečnostní pás je navržený tak, aby ležel přímo na kostěných částech těla. Spodní větev patří na pánevní kosti, horní vede přes klíční kost středem hrudníku. Když mezi pásem a tělem není nic, systém funguje od první milisekundy nárazu: pretensioner stáhne zbylou vůli, load limiter kontrolovaně povolí, aby síla nepoškodila hrudník.

Tlustá bunda tohle rozbije. Materiál se při nárazu stlačí, pás „dojíždí“ k tělu se zpožděním a mezitím se tělo už pohybuje dopředu. Spodní pás sklouzne z pánve na měkké břicho. Škoda Auto ve svých materiálech k bezpečnému poutání upozorňuje, že efekt je podobný jako u nedotaženého pásu: tělo se může pod pásem podsunout, odborně se tomu říká „submarining“. Místo aby vás pás držel v sedadle, podjedete pod ním.

Šestnáct kilometrů v hodině stačilo

Německý automotoklub ADAC provedl simulovaný crash-test, při kterém figurína v silné zimní bundě narazila rychlostí pouhých 16 km/h. Výsledek: pás se zařízl hluboko do břišní dutiny. Při takové geometrii hrozí poranění jater, sleziny nebo střev, tedy orgánů, které nemají kostěnou ochranu.

Šestnáct kilometrů v hodině. To je rychlost, kterou jedete na parkovišti u supermarketu. Není potřeba dálniční tempo, aby se z bundy stal problém. Moderní pretensionery přitom umějí odstranit jen malou vůli, podle studie americké agentury NHTSA řádově centimetry. Když si řidič bundou přidá dalších pět až deset centimetrů, systém musí dohánět něco, s čím konstruktéři nepočítali.

Co auto nepozná

Současné vozy umí zapípat, když pás není zacvaknutý. Připomínač zapnutí pásu ale neřeší, jak pás na těle sedí. Nepozná bundu, nepozná pás vedený přes krk místo přes klíční kost, nepozná vůli. Evropská komise ve svém přehledu bezpečnostních systémů potvrzuje, že tyto systémy sledují použití pásu, nikoli jeho geometrii.

Kolik řidičů v zimě skutečně jezdí v bundě, přesně nevíme. Oficiální české statistiky takovou kategorii nevedou. Nejbližší veřejně dostupný údaj říká, že bezpečnostní pásy na předních sedadlech mimo obec používá zhruba 90 % řidičů a spolujezdců, to je ale číslo o zapnutí pásu obecně, ne o oblečení pod ním. Podle nás je ale reálné, že naprostá většina řidičů si v zimě bundu před jízdou nesundá. Stačí se podívat na jakékoli parkoviště v lednu.

Co udělat, než otočíte klíčkem

Řešení je jednoduché a neznamená mrznout. Instruktoři z Polygonu Hradec Králové i materiály BESIPu doporučují stejný postup:

  • Svlékněte svrchní vrstvu. Hoďte bundu na zadní sedadlo nebo do kufru. V autě s topením se za minutu zahřejete.
  • Když bundu nesundáte, rozepněte ji a po připoutání přetáhněte přes pás, aby textil neležel mezi pásem a tělem.
  • Dotáhněte pás. Po zacvaknutí zatáhněte za ramenní větev směrem nahoru; pás se musí přitisknout k hrudníku a pánvi bez viditelné vůle.
  • Zkontrolujte vedení. Spodní pás co nejníž přes pánevní kosti, horní mezi krkem a ramenem. Nikdy přes krk, nikdy přes břicho.
  • Nastavte opěrku hlavy. Horní hrana má být v úrovni temene, vzdálenost od hlavy maximálně dva centimetry. Špatně nastavená opěrka při nárazu zezadu nezabrání poranění krční páteře typu whiplash, může ho zhoršit.

A ještě detail, na který se zapomíná: volné předměty v kabině. Láhev vody, tablet na palubní desce, těžká taška na zadním sedadle. Při nárazu rychlostí 50 km/h se kilogramový předmět chová, jako by vážil třicet kilogramů.

Proč se o tom nemluví víc

BESIP, Škoda Auto i profesionálové z polygonů na špatné poutání upozorňují roky. Veřejná komunikace ale dlouhodobě staví hlavně na jednom sdělení: připoutejte se. A to je správně, nepřipoutaný řidič je pořád nejhorší varianta. Jenže mezi „zapnutý pás“ a „správně fungující pás“ je mezera, kterou si řidič vyplní bundou, vůlí v pásu nebo špatnou polohou za volantem.

Celý bezpečnostní řetězec v autě (pás, pretensioner, load limiter, airbag) je navržený pro tělo, které sedí správně a pás má přímo na sobě. Každý centimetr navíc mezi vámi a pásem je centimetr, který auto musí dohnat v milisekundách nárazu. A někdy ho prostě nedožene.

Zdroj: AutoŽivě.cz

Autor: Daniel Karban

Nejnovější články