Test znalostí staročeštiny: Těchto 10 výrazů našich prababiček dnes většina lidí nedokáže ani vysvětlit

Staročeština ukrývá slova, která dneska zní exoticky, komicky i překvapivě drsně. Jazyk se vyvíjel postupně spolu se společností a životem.

Zájem o „zapomenutá slova“ celkem roste, protože v nich lidé objevují kus historie, jak jsme si v redakci In-Lifestyle.cz všimli. Staročeština není jeden pevný celek, spíš soubor výrazů a tvarů, které se postupně vytrácely z běžné řeči. Mnohá slova, která dnes působí úsměvně, byla kdysi naprosto běžná. Například „škamna“ znamenala školní lavici, „šenkýř“ obsluhoval v hospodě a „portmonka“ nebyla nic jiného než peněženka. Jazyk tehdy odrážel každodenní realitu bez snahy o moderní uhlazenost.

Slova z hospody, školy i ulice

Velká část starých výrazů pochází z prostředí řemesel, venkova nebo městských uliček. „Šenkovat“ znamenalo čepovat pivo, zatímco „kšeft“ označoval obchod či výdělek. V domácnostech se objevovala „posluhovačka“, tedy služebná. Zajímavé je i to, jak se měnila obraznost jazyka. „Kabátec“ byl běžný kabát, „šlojíř“ závoj a „žernov“ označoval mlýnský kámen. Slova nebyla jen popisem, ale často i obrazem tehdejšího života.

Vlastní kapitolou jsou slova, která změnila význam. Třeba „šukat“ původně znamenalo pohybovat se drobnými kroky nebo uklízet, dnes má úplně odlišný a poněkud vulgární význam. Podobně i slovo „hýžď“ bylo kdysi neutrálním označením části těla, dnes spíše odborným nebo humorným výrazem. Starší čeština také znala poetické obraty jako „kráčet“ místo prostého „jít“ nebo „drahný čas“ pro dlouhé období. Jazyk byl často obraznější a rytmičtější.

Fotokvíz o slavných českých filmech: Kdo pozná všech 10 podle jediné fotografie, ten má vynikající přehled

Proč se k staré češtině vracet

Studium historické slovní zásoby není jen jazyková kuriozita. Pomáhá pochopit vývoj společnosti – jak lidé pracovali, co jedli, jak se bavili nebo jaké měli vztahy. Každé slovo je malým otiskem doby. Zároveň starší čeština ukazuje, že jazyk není neměnný. To, co dnes považujeme za „správné“, bylo kdysi novinkou, nebo dokonce nespisovným tvarem. I proto lingvisté sledují vývoj slov jako živý proces, ne jako uzavřený systém.

Zdroj: Autorský text redakce In-Lifestyle.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Vokabular, Genebaze, Pravopisně, StoPlusJednička

Tento příspěvek Test znalostí staročeštiny: Kdo nezíská ani 6 z 10 bodů, ten by prababičkám nejspíše moc nerozuměl byl originálně publikován na webu In-lifestyle.cz.