Třináctý důchod: Na Slovensku realita, Češi na něj pořád čekají. Zavede Babiš bonus pro seniory?

Slovensko od loňského léta vyplácí třináctý důchod jako řádnou zákonnou dávku. Starobní penzisté dostali v prosinci 2024 navíc 606,30 eura, letos to bude 667,30 eura. Český senior mezitím bere průměrnou starobní penzi 20 736 korun měsíčně, dvanáctkrát ročně, bez jakéhokoli bonusu, a přesto je na tom v ročním součtu i v širších ukazatelích životní úrovně lépe. Jenže to se do předvolebního letáku vejde hůř než věta „zavedeme třináctý důchod“. A přesně na tom celý spor stojí.

Slovenský třináctý důchod: zákon, ne dárek

Nejdřív je třeba odmítnout představu, že Bratislava rozdává vánoční obálky z dobré vůle. Od 1. července 2024 je třináctý důchod na Slovensku plnohodnotná důchodová dávka zakotvená v zákoně. Vyplácí se automaticky v prosinci, bez žádosti, a nárok na ni mají příjemci starobního, předčasného starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého, sirotčího i sociálního důchodu. Výše se odvíjí od průměrné měsíční částky daného typu důchodu v předchozím roce, minimum činí 300 eur. Při souběhu více důchodů dostane člověk jen jeden, ten nejvyšší.

Slovenský parlament schválil dokonce i zastropování: předčasný třináctý důchod nesmí překročit starobní. Ministerstvo práce to zdůvodnilo „odstraněním nepomeru“. Zní to technicky, ale jde o politické rozhodnutí; vláda si hlídá, aby systém nevytvářel paradox, kde ten, kdo odešel dřív, bere víc.

Tohle všechno dělá ze slovenského modelu seriózní institut. Problém není v tom, že existuje. Problém je v tom, co se z něj vyvozuje.

Čísla, která potlesk nepřežijí

Průměrný slovenský starobní důchod odpovídal v roce 2024 referenční sumě 651,70 eura měsíčně. Přičtěme prosincový bonus 606,30 eura a dostaneme roční příjem zhruba 8 426 eur. Český starobní důchodce s průměrnou penzí 20 736 korun měsíčně pobírá ročně přibližně 248 832 korun, tedy při jakémkoli rozumném kurzu výrazně víc. I po zohlednění nižší slovenské cenové hladiny (potraviny a nealko nápoje jsou podle Eurostatu o 16 % pod průměrem EU) zůstává český senior v silnější příjmové pozici.

A nejde jen o penze. Tři tvrdé eurostatové ukazatele mluví jasně:

• Chudoba a sociální vyloučení: Česko mělo v roce 2024 nejnižší podíl ohrožených osob v celé EU. Slovensko nikoli.
• Nedoplatky na bydlení: V roce 2023 mělo Česko 2,9 % domácností s dluhy na bydlení a energie, mezi nejlepšími v Unii.
• Nedostupná zdravotní péče: Česko v roce 2024 vykázalo 0,6 %, jednu z nejnižších hodnot v EU.

Potlesk tedy sklízí forma, ne výsledek. Jednorázová prosincová platba je viditelná, emocionální a dokonale načasovaná. Celoroční příjem, valorizace a sociální síť jsou nudné. Ale právě ony rozhodují o tom, jestli senior v lednu zaplatí nájem.

Co slibuje Babiš, a co skutečně nabízí

V létě 2025 mluvil Andrej Babiš obecně o navýšení peněz pro starší důchodce, o úsporách ve státní správě a lepším výběru daní. Konkrétní parametry třináctého důchodu (částku, harmonogram, krytí) ale nikdy nepředstavil.

A pak přišel 4. září 2025. ANO zveřejnilo oficiální volební program a třináctý důchod v něm není. Místo něj program slibuje:

• návrat „spravedlivého valorizačního vzorce“
• věkové valorizace od 80 let
• strop důchodového věku na 65 letech
• podporu pracujících seniorů
• zvláštní životní minimum pro seniory

Jsou to legitimní důchodové priority. Ale třináctý důchod to není. Kdo čekal slovenský model v českém balení, čeká dál.

Padesát miliard, které v systému chybí

Proč ANO nakonec couvlo, je nasnadě. Stačí otevřít data ministerstva financí: český důchodový systém měl k 31. prosinci 2024 příjmy 665,77 miliardy korun a výdaje 716,45 miliardy. Schodek přes 50,7 miliardy.

Jedna extra průměrná starobní penze pro všech 2,367 milionu starobních důchodců by stála dalších zhruba 49 miliard ročně. To znamená, že zavedení třináctého důchodu by schodek systému prakticky zdvojnásobilo. Bez nového příjmu, bez reformy, bez strukturální změny.

ANO jako zdroj krytí zmiňovalo úspory ve státní správě a boj se šedou ekonomikou. Detailní rozpočtový rozpis ale nikdy nepředložilo. A právě tady se láme rozdíl mezi politickým sloganem a fiskální realitou: slogan nepotřebuje tabulku, reforma ano.

OECD ve své zprávě Pensions at a Glance 2025 u Česka výslovně uvádí, že vyšší důchodový věk pomůže finanční udržitelnosti systému. Slovensko mezitím posilovalo spíš adekvátnost a politickou atraktivitu penzí. Obě země stojí před stejným demografickým problémem (úhrnná plodnost v EU spadla v roce 2024 na 1,34 dítěte na ženu), ale řeší ho opačným směrem. Jedna přidává dávky, druhá se snaží nezbankrotovat.

Proč to českým seniorům „nedochází“

Není to tím, že by byli hloupí nebo špatně informovaní. Je to tím, že jednorázový bonus se komunikuje v jedné větě a celoroční příjem v jedné větě komunikovat nejde. Politik, který řekne „zavedeme třináctý důchod“, vyhraje debatu dřív, než oponent stihne otevřít tabulku. Informační asymetrie tu nevzniká záměrným zamlžováním; vzniká tím, že emoce jedné dávky je hlasitější než pravda o celém systému.

Pro seniora s nízkou rezervou by jednorázová částka kolem šestnácti tisíc korun v prosinci samozřejmě znamenala citelnou úlevu; zaplatil by topnou sezonu, léky, vánoční nákup. Ale pokud stát chce opravdu mířit na chudobu ve stáří, je fiskálně přesnější cílit pomoc na nízké penze nebo náklady bydlení než vyplácet stejnou částku všem. Plošný bonus je drahý a málo cílený. Politicky se ale prodává líp než adresná sociální dávka, a to je celý příběh.

Třináctý důchod je na Slovensku reálný zákon s reálnými penězi. V Česku je to zatím jen echo, které zní hlasitěji, než si zaslouží, a které nakonec nepřevzalo ani hnutí, jež s ním nejhlasitěji flirtovalo.

Zdroj: Pohled-IN

Autor: Radek Procházka