Dnes je středa 19. srpna 2026., Svátek má Ludvík
Počasí dnes 15°C Oblačno

Tuhle 1 přílohu jedli Řekové po staletí a dožívají se nejvyššího věku. Češi ji přitom míjejí v regálech

21. 7. 2026 – 6:31 | Partnerské články | brunetavkuchyni.cz

Tuhle 1 přílohu jedli Řekové po staletí a dožívají se nejvyššího věku. Češi ji přitom míjejí v regálech
zdroj: Cizrna patří na řecký stůl celé generace, u nás ji ale většina lidí v regálech míjí. Ilustrační foto. Zdroj: Anthony Rahayel / P
Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Na řeckých ostrovech se dodnes drží zvyk, který zní jako z jiného století. Hospodyně naplní hliněný hrnec, pevně ho uzavře a odnese do rozpálené vesnické pece, kde se pokrm peče...

Na řeckých ostrovech se dodnes drží zvyk, který zní jako z jiného století. Hospodyně naplní hliněný hrnec, pevně ho uzavře a odnese do rozpálené vesnické pece, kde se pokrm peče pomalu celou noc. Ráno se z něj line vůně, kterou tamní rodiny znají po generace. Hlavní surovina je přitom tak obyčejná, že ji většina Čechů v obchodě mine bez povšimnutí.

Hrnec cizrny, který se v peci peče celou noc

Řecký pokrm se jmenuje revithada a proslavily ho hlavně ostrovy Sifnos a Serifos. Základem je cizrna, kterou místní pomalu dusí s cibulí, olivovým olejem a bylinkami jako rozmarýn, tymián nebo bobkový list. Dlouhé pečení v uzavřené nádobě dodá luštěnině hebkou, krémovou strukturu. Na Sifnu bývá takový hrnec nedělním obědem celé rodiny.

Cizrna není žádná novinka. Luštěniny patřily k základům jídelníčku už ve starověkém Řecku, spolu s obilím tvořily hlavní část stravy a vařily se z nich polévky i kaše. Tyhle zvyky se ve středomořské kuchyni udržely dodnes.

Přečtěte si také: Klasický toustovač jde stranou. Češi v roce 2026 přebírají francouzský trik, po kterém je pečivo křupavé i za hodinu

Nejdéle žijící lidé světa sázejí na luštěniny

Na několika místech planety je dožití sta let úplně běžná věc. Odborníci těmto oblastem přezdívají modré zóny a řadí mezi ně i řecký ostrov Ikaria. Novinář Dan Buettner, který koncept modrých zón proslavil, prošel jídelníčky těchto rekordně starých komunit a jeden prvek se opakoval všude. V každé z nich měli lidé pravidelně na talíři luštěniny.

Liší se jen v tom, po které konkrétně sáhnou. Ikarijci a Sardové mají v oblibě cizrnu a čočku, Okinawa staví na sóje a kostarická Nicoya na černých fazolích. Podle Buettnerova odhadu si člověk, který dá denně šálek luštěnin, prodlouží život o pár let. Nemusí jít o velkou porci, v modrých zónách jich sní sotva půl šálku denně.

Bílkoviny, vláknina a klidnější cukr v krvi

Cizrna boduje tím, co se v jednom drobném zrnu potká pohromadě. Najdete v ní rostlinné bílkoviny, slušný podíl vlákniny a sacharidy, z nichž tělo čerpá energii jen zvolna. Hladina krevního cukru po ní neroste skokově jako po světlém pečivu, takže nasycení vydrží dlouhé hodiny.

Přečtěte si také: Babička dělá bramboračku na hřibech, na kterou jezdí celá rodina přes půl republiky. Hotová je za 40 minut

Na vláknině si pochutnají i střevní mikroby, což se pozná na plynulejším zažívání. Pravidelná konzumace luštěnin se v odborných studiích pojí s nižší hladinou takzvaně špatného cholesterolu a s nižším rizikem srdečních chorob i cukrovky druhého typu. Cizrna k tomu nabídne víc důležitých aminokyselin než ostatní luštěniny. Kdo řeší vážnější zdravotní potíže nebo plánuje velkou proměnu jídelníčku, ať se předem poradí s lékařem.

V regálech ji máme, ale saháme po rýži a bramborách

A tady je ta ironie. Zatímco Řekové stavějí na cizrně celé generace, u nás leží v každém supermarketu a většina lidí kolem ní projde. Seženete ji sušenou i v plechovce a domácí várka přijde na pár korun za porci. Na talíři přesto pořád vítězí brambory a rýže.

Cizrna přitom patří k nejstarším pěstovaným plodinám, lidé ji mají na poli přes sedm tisíc let. Chutná jemně oříškově a hodí se skoro do všeho, od salátů přes polévky až po pečení v troubě.

Přečtěte si také: Rozmrazujete mleté maso na lince? Odborníci varují, právě u mletého jsou následky nejrychlejší a nejzáludnější

Namočit, uvařit a nebát se nadýmání

Nejčastější důvod, proč se cizrně lidé vyhýbají, je strach z nadýmání. Stačí přitom dodržet pár kroků:

Namočení sušené cizrny přes noc odplaví většinu látek, které trápí zažívání. Ilustrační foto. Zdroj: Nasty Fotografia / Pexels.
Namočení sušené cizrny přes noc odplaví většinu látek, které trápí zažívání. Ilustrační foto. Zdroj: Nasty Fotografia / Pexels.
  1. sušenou cizrnu nechte namočenou zhruba osm až dvanáct hodin;
  2. vodu potom slijte;
  3. vařte ji v čisté, neosolené vodě.

Právě namáčení odplaví většinu látek, které trávení komplikují. Zažívání odlehčí i špetka koření, dobře poslouží fenykl, anýz nebo koriandr.

Uvařenou cizrnu dejte studenou do salátu, rozmixujte na hummus nebo ji opečte v troubě do křupava. Výborně funguje i jako příloha místo brambor. A když k ní přidáte zdroj vitaminu C, třeba citrusy nebo brokolici, tělo z ní líp využije železo. Leží ve vašem obchodě celou dobu, tak proč ji míjet.

Zdroje: https://www.vitalia.cz/clanky/cizrna-jeste-zdravejsi-nez-jine-lusteniny/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuchyně_starověkého_Řecka, https://www.nikodouniko.com/post/greek-revithada-chickpea-stew, https://www.toprecepty.cz/clanky/7480-strava-starovekych-reku-se-nelisila-od-te-dnesni-stredomorske-prim-hraly-olivy-ryby-a-vino-dezerty-se-pripravovaly-i-z-fazoli/, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/lusteniny-zdravi-srdce-streva-jak-varit-bez-nadymani, https://www.tiscali.cz/tuto-obycejnou-surovinu-pouzivaji-kuchyne-v-oblastech-proslulych-dlouhovekosti-staci-ji-pravidelne-pridavat-do-jidel-705322

Nejnovější články