Tuhle hnusnou rostlinu má na zahradě 50 % Čechů a odborníci se chytají za hlavu. Je to ostuda dobrého vkusu

Když se řekne ostuda dobrého vkusu, většinu lidí napadne nejdřív něco z módy nebo bytového designu. Jenže přesně takový verdikt si u krajinářských architektů vysloužila i jedna obyčejná rostlina, kterou v Česku najdete prakticky za každým druhým plotem. Přesné statistiky sice nikdo nevede, jisté ale je, že tato dřevina dnes obývá statisíce českých zahrad a živých plotů. Stala se z ní zkrátka samozřejmost, o které se nepřemýšlí.

O které rostlině je vlastně řeč

Mluvíme o túji, botanicky správněji zeravu západním (Thuja occidentalis). Pochází ze Severní Ameriky a do českých zahrad si našla cestu především jako sazenice pro živé ploty. Dnes patří k nejčastěji vysazovaným okrasným jehličnanům u nás a v zahradnictvích ji najdete v desítkách kultivarů, od štíhlého „Smaragdu“ po zakrslou „Danicu“.

V nových čtvrtích rodinných domů je její dominance vidět na první pohled. Pozemky bývají oddělené přesně tou samou zelenou kulisou. Není v tom žádná domluva ani předpis, jen návyk, který si Češi pěstují už několik desetiletí.

Přečtěte si také: Ani koberec, ani parkety. Na Temu jsem objednala věc za 350 Kč, která udělala z mé podlahy designový skvost

Tři důvody, proč ji má skoro každý soused

Když se zeptáte majitelů domů, proč zvolili právě túji, odpovědi se opakují. Tím prvním je cena. Sazenici lze pořídit za pár stovek a hobby markety nabízejí celé balíčky pro založení plotu. Listnaté nebo pomalu rostoucí jehličnany typu tisu jsou na sazenici výrazně dražší.

Druhým důvodem je rychlost. Klasické kultivary „Brabant“ či „Smaragd“ za pár sezón vytvoří souvislou zelenou stěnu. Kdo chce mít rychle hotovou bariéru proti sousedovým pohledům, sáhne po túji bez váhání.

A do třetice je tu pověst nenáročného druhu. Túje opravdu snese mráz, znečištěné ovzduší i jistou míru sucha. Jenže zkušení zahradníci varují, že kdo si zaplatí túje s vidinou klidu od práce, čeká marně. Pokud má plot vypadat k světu, potřebuje pravidelnou zálivku v suchých letech, hnojení i opakované stříhání. Po pár letech zanedbání ploty řídnou, hnědnou a ztrácejí kompaktnost.

Přečtěte si také: Klasické kuchyňské skříňky končí. Trend roku 2026, vydrží 20 let a otevře se 1 dotekem

Čím vadí zahradním architektům

Tady přichází ten ostrý verdikt. Pro krajinářské architekty je túje synonymem zahradnické monotónnosti. Hlavní výtkou je, že se na ní v podstatě po celý rok nic neděje. Po většinu roku zůstává v jednom odstínu zelené, plody nemá takřka žádné, a zatímco na zahradě začnou na podzim hořet javory či buky, túje stojí dál stejně jako v červnu.

Architekti jí proto někdy přezdívají hřbitovní rostlina. Vytváří totiž statický, neměnný blok, jehož jediným úkolem je odclonit pohledy. Jenže s tím její přínos zhruba končí. Zahrada za takovou stěnou působí uzavřeně a chladně, bez jakékoli sezónní dynamiky.

Zelená kulisa, ale poušť pro hmyz

Ještě závažnější jsou výhrady ekologické. Z hlediska přírody jde u tújí o slepou uličku. V Česku rostou jako vetřelci ze Severní Ameriky, takže ani místní motýli, včely a brouci v nich nenacházejí, na čem by se uživili. Ptáci v nich málokdy hnízdí, protože jim chybí plody i hmyz, kterým by se mohli krmit. Plot z tújí pak sice odclání zahradu, ale z hlediska života na ní jde spíš o pustinu.

Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejrozumnější auto pro všechny Čechy. Má skvělý motor, nízkou spotřebu a záruku 10 let

K estetické a ekologické kritice se přidávají i odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Ti dlouhodobě varují před zahradami stojícími na jediné rostlině, protože pestrá výsadba zvládne sucho i nájezd škůdců lépe než řada stejných keřů. V dlouhém tújovém plotu se případná choroba přenáší z jednoho stromku na druhý a ohrozí celou zástěnu.

Co dát místo ní

Zahradníci dnes doporučují vyzkoušet listnaté druhy. Habr obecný má hustou korunu, listy si drží i přes zimu (zaschlé, ale stále kryjí pohledy) a snese tvarování i pravidelný řez. Tis červený zůstává stálezelený po celý rok, je dlouhověký, dobře obráží i ze staršího dřeva a poskytuje útočiště ptákům. Hloh nebo ptačí zob navíc kvetou, plodí a přitahují hmyz, takže zahrada získá život i během sezony.

Čím dál častější volbou jsou také smíšené přírodní clony, kde se kombinují keře, traviny a trvalky různých výšek. Takový plot vypadá přirozeněji, mění se podle ročního období a nabízí útočiště i potravu hmyzu a ptákům. Trend posledních let je patrný i v zahradnických prodejích, kde zájem o klasické tújové ploty pomalu klesá a Češi se rozhlížejí po pestřejších řešeních.

Přečtěte si také: Češi masivně mění klasické venkovní schody za tento povrch. Vypadá jako kámen a vydrží 50 zim bez popraskání

Možná je to dobrá zpráva. Zahrada totiž nemusí být jen plotem proti sousedům. Klidně může být i prostorem, kde se něco děje.

Zdroje: Autorský text, https://www.denik.cz/zahrada/zivy-plot-rostliny.html, https://www.bydlimenazahrade.net/l/proc-nevysazovat-tuje-jako-zivy-plot/, https://www.nkz.cz/praxe/okrasna-zahrada/kdysi-oblibene-tuje-jsou-dnes-proklinane-nastesti-existuje-hodne-drevin-ktere, https://energozrouti.cz/clanek/cesi-uz-nesazeji-tuje-kolem-plotu-nahradil-je-novy-trend, https://www.dumazahrada.cz/zahrada/zive-ploty-rostliny-co-sazet-kere/, https://casprobydleni.cz/domacnost/ani-tuje-ani-zivy-plot-cesi-zacinaji-oddelovat-zahrady-resenim-ktere-vypada-lepe-a-nestoji-skoro-nic/adelastolova/, https://www.nespechej.cz/clanky/vyhlasujeme-nejserednejsi-rostlinu-zahrady-pulka-cechu-ji-ma-na-zahone-a-jeste-se-s-ni-chlubi-20260505-8120.html