Už i Poláci jsou před námi: Ve srovnání platů v EU (2026) dopadli Češi katastrofálně, pořád jsou chudí příbuzní

Když Češi porovnávají výplaty se zbytkem Evropy, roky je držela nad vodou jedna útěcha: aspoň že jsme na tom líp než Poláci. Nové srovnání průměrných mezd napříč Evropskou unií tuhle jistotu bere. Sousedé nás v jednom klíčovém čísle přeskočili a Česko se krčí u dolní hranice unijní tabulky. Jak zlé to doopravdy je?

Poláci nás přeskočili o vlásek

Nejnovější evropské srovnání ročních hrubých mezd staví Polsko těsně nad Česko. Zatímco průměrný Čech si za rok přijde na 22 732 eur, polský zaměstnanec je na 22 868 eurech. Rozdíl je nepatrný a v celkovém příjmu prakticky mizí, symbolicky ale bolí. Země, kterou jsme dlouho brali jako chudšího souseda, je v téhle statistice o schod výš.

Není to náhoda ani jednorázový výkyv. Polská ekonomika roste posledních několik let svižným tempem a mzdy táhne s sebou nahoru. Rozdíl mezi oběma zeměmi se tak smrskl na minimum a v některých ukazatelích, třeba v minimální mzdě, už nás sousedé nechávají za sebou s pořádným náskokem.

Přečtěte si také: „Voliče nepodvedeme,“ sliboval Babiš. Teď mluví o vyšších daních, z 15 % má být 25 %

Kde přesně Česko v evropské tabulce stojí

Špičku unijního žebříčku drží tradičně Lucembursko s průměrnou roční hrubou mzdou kolem 74 tisíc eur, tedy víc než trojnásobkem toho českého. Nahoře se dále drží Dánsko, Nizozemsko, Irsko nebo Německo, kde roční výdělky přesahují 60 tisíc eur. Na opačném konci tabulky sedí Bulharsko, které má ze všech členských zemí mzdu vůbec nejnižší.

Pozici klíčových zemí v žebříčku přehledně shrnuje následující tabulka:

Přečtěte si také: Úřady začnou kontrolovat, kolik máte na účtu peněz: Zapřít to nepůjde, limit začíná na 200 tisících

Česko patří do nejchudší skupiny států, kde roční hrubá mzda nedosahuje ani 25 tisíc eur. Pod námi zůstává jen sedm zemí, mezi nimi Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko nebo Slovensko. Nálepka „chudého příbuzného“ Evropy tedy podle holých čísel pořád platí. Dá se k ní ale postavit i jinak.

Proč čísla v eurech nevyprávějí celý příběh

Tady přichází zásadní háček, na který samotný žebříček upozorní jen zřídka. Jde totiž o pouhý přepočet výdělků na eura, který nebere ohled na to, jak drahý je v které zemi život. Sám o sobě tedy neprozradí, co si za výplatu člověk skutečně pořídí.

A právě kupní síla dokáže pořadí proměnit k nepoznání. Jakmile se do srovnání započítají rozdílné ceny zboží, služeb a bydlení, propastné rozdíly mezi bohatým západem a chudším východem se výrazně srovnají. Evropský statistický úřad Eurostat spočítal, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v unii je v eurech víc než sedminásobný, po přepočtu na reálnou kupní sílu ale klesá zhruba na trojnásobek.

Přečtěte si také: Stát rozdává 7 příspěvků, o kterých rodiče netuší: Většina čerpá jen mateřskou a rodičovskou, mezi prsty jim protečou statisíce korun

V Polsku je navíc obecně levněji než u nás, takže reálná hodnota tamních výdělků je po zohlednění cen ještě o kus vyšší, než napovídá samotné srovnání v eurech. Slovo „katastrofa“ z novinových titulků tak v každodenním životě vypadá mnohem mírněji.

Co za těmi čísly vlastně stojí

Stojí za to vědět, odkud data pocházejí. Nejsou to čísla z běžného žebříčku platů. Pocházejí z každoroční studie francouzského Institutu économique Molinari, která sleduje hlavně daňové a odvodové zatížení průměrného zaměstnance v celé unii. Hrubé mzdy jsou v ní jen vstupním údajem, ze kterého se počítá, kolik z výplaty nakonec spolkne stát.

Domácí statistiky přitom ukazují, že českým mzdám se daří. Průměrná hrubá měsíční mzda přesáhla ke konci roku 2025 padesát tisíc korun a rostla i po odečtení inflace. Polská měsíční výplata je přitom na velmi podobné úrovni, takže v tom, co lidé cítí na účtu každý měsíc, jsou obě země prakticky vyrovnané a náskok sousedů se týká hlavně ročního srovnání v eurech a minimální mzdy. Celkový průměr navíc zvedají nadstandardně placené profese, takže běžný zaměstnanec bere výrazně méně, než kolik statistika ukazuje. Blíž realitě je proto medián, tedy hodnota ležící přesně uprostřed, která je citelně nižší.

Přečtěte si také: Pokuta za houbaření až 10 000 Kč (2026): Češi ji dostanou dřív, než vůbec vejdou do lesa

Vyplatí se vůbec srovnávat s Evropou?

Porovnávat výplatu se zbytkem unie smysl dává, ale s chladnou hlavou. Jedno číslo v eurech samo o sobě neprozradí, jestli se v dané zemi žije líp. Rozhoduje kombinace mzdy, cen a daní dohromady.

Česko sice v hrubých eurech patří k unijnímu chvostu a Polsko nás v posledních letech dotáhlo. Po započtení kupní síly ale rozdíly proti bohatšímu západu nejsou zdaleka tak dramatické, jak samotná tabulka na první pohled vypadá. Chudý příbuzný Evropy si žije o něco lépe, než jak ho vykresluje sloupec čísel v eurech.

Zdroje: https://www.institutmolinari.org/2026/07/21/the-average-european-employee-worked-until-june-12th-to-finance-public-services-and-collective-benefits-in-2026-france-austria-and-belgium-remain-champions-of-compulsory-taxation-on-the-average-wage/, https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Wages_and_labour_costs, https://www.e15.cz/finexpert/prace-a-mzda/berou-polaci-vic-nez-cesi-pohled-na-minimalni-a-prumernou-mzdu-v-roce-2026-mluvi-jasne-1432589, https://www.top.cz/prumerna-mzda-a-median-v-cr-vyvoj-v-case-a-srovnani-kraju-a-dalsich-zemi, https://www.e15.cz/finexpert/prace-a-mzda/srovnani-mezd-v-eu-v-lucembursku-je-prumer-74-296-eur-v-cesku-22-732-eur-1435609

Přečtěte si také: Senioři v Česku začínají ve velkém chodit zpátky do práce. Nejvíc si chválí tato zaměstnání