Dnes je sobota 14. listopadu 2026., Svátek má Sáva
Počasí dnes 5°C Polojasno

Vědomostní test o zapomenutých pokrmech z české kuchyně: Plný počet získají jen znalci

5. 11. 2026 – 4:00 | Partnerské články | cooky.cz

Vědomostní test o zapomenutých pokrmech z české kuchyně: Plný počet získají jen znalci
zdroj: Foto: Pato Yapuq / Creative Commons / Attrib…
Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Česká kuchyně má hlubší kořeny, než si většina z nás uvědomuje. Grenadýrský pochod, uhlířina nebo kočičí-to nejsou vymyšlené názvy, ale skutečná jídla, která se ještě před pár desetiletími vařila v českých domácnostech téměř každý týden. Pamatujete si na ně?

Česká kuchyně má hlubší kořeny, než si většina z nás uvědomuje. Grenadýrský pochod, uhlířina nebo kočičí tanec, to nejsou vymyšlené názvy, ale skutečná jídla, která se ještě před pár desetiletími vařila v českých domácnostech téměř každý týden. Pamatujete si na ně?

S časem zmizela řada receptů, které kdysi nikdo nemusel zapisovat. Hospodyně je znaly od oka, podle toho, co zrovna zůstalo ve spíži. Něco přežilo bez větších potíží, třeba svíčková nebo bramboračka. Jiná jídla se vytratila tiše, bez nějakého slavného konce. Člověk na ně narazí spíš náhodou, u rodinného stolu, ve starém sešitě po babičce nebo při řeči s někým, kdo si ještě pamatuje, co se vařilo v týdnu. A za těmi názvy je vlastně jednoduchá věc: snaha nasytit rodinu z toho, co bylo po ruce.

Kuchyně, kde se nic nevyhazovalo

Stará česká kuchyně nestála na hojnosti. Spíš na opatrnosti. Šetřit, spotřebovat, nevyhodit nic, co se ještě dalo dát do hrnce nebo na pánev. Brambory, hrách, čočka, kousek okoralého chleba, kroupy, levnější vnitřnosti. Takové suroviny se na stole objevovaly mnohem častěji než velké kusy masa. Nešlo o to, že by naše babičky neznaly lepší vaření. Jen se zkrátka vařilo podle možností, a ty bývaly často dost úzké.

Grenadýrský pochod je dobrý příklad. Zbylé vařené brambory, k nim těstoviny, cibule, sádlo, trochu kmínu. Všechno se promíchalo a opeklo tak, aby z toho bylo syté jídlo pro víc lidí. Název se nejspíš pojí s vojenským prostředím 19. století, grenadýři byli pěší vojáci a jídlo pro ně muselo být rychlé, levné a vydatné. Uhlířina zase odkazuje k lidem pracujícím v lese. Hutná směs z brambor, slaniny a cibule se dala připravit i v podmínkách, kde kuchyně znamenala spíš oheň a hrnec než vybavenou místnost. A kočičí tanec? Za tímhle názvem se schovává staročeské jídlo z jednoho hrnce, jehož základem je kombinace uvařených ječných krup a čočky.

Co z té kuchyně ještě znáte?

Jídelníček našich předků se řídil roční dobou, zásobami i tím, jestli rodina žila na vsi, nebo blíž městu. Na venkově se vařilo hlavně z domácích surovin: zelí, kroupy, hrách, čočka, kaše, bramborové polévky zahuštěné moukou. Maso se nebralo jako samozřejmost všedního dne. Patřilo spíš k neděli, svátku nebo zabijačce. Z dnešního pohledu je zajímavé, že právě tato úsporná kuchyně se v některých podobách vrací. Kvašené zelí, luštěninové polévky nebo různé kaše už nezní tak staromódně jako ještě nedávno.

Připravený kvíz proto není jen hádání zvláštních názvů. Otázky se ptají i na složení jídel, způsob přípravy a původ některých pokrmů. Stačí drobnost, jeden výraz, a člověk zjistí, že si starou kuchyni pamatuje spíš pocitově než přesně.

Spustit kvíz

Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Top Recepty, Apetit Online, Jíme jinak

Článek Retro kvíz o jídlech, na která se v Česku téměř zapomnělo: Šancí získat 10/10 bodů mají jen starší ročníky se nejdříve objevil na Cooky.cz. Jedná se autorský obsah, jehož šíření bez souhlasu je zakázáno.

Autor: Leona Vrbová

Nejnovější články