Většina Čechů netuší, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Sáhnete po špatné a může vás to stát 20 % úroků ročně

V peněžence nosíte dva plastové obdélníky, které vypadají skoro stejně. Jeden utrácí vaše peníze, druhý peníze banky. Dokud ten rozdíl neřešíte, nic se neděje: platíte, pípáte, jdete dál. Problém nastane ve chvíli, kdy si kreditní kartu spletete s debetní a zacházíte s ní jako s běžnou kartou k účtu. Nesplatíte celý výpis včas a banka vám začne počítat úrok, který se na českém trhu pohybuje od necelých šestnácti do čtyřiadvaceti procent ročně. Průzkum zpracovaný agenturou GfK pro Home Credit sice pochází z roku 2012, ale jeho výsledek stále rezonuje: správný rozdíl mezi oběma kartami tehdy umělo popsat jen 43 % dotázaných. Novější veřejně dostupná data chybí, což samo o sobě leccos naznačuje o tom, jak málo se o tématu mluví.

Vlastní peníze versus peníze banky, jediný rozdíl, na kterém záleží

Debetní karta je navázaná na běžný účet. Když s ní zaplatíte, odchází vaše peníze. Nemáte-li na účtu dost, transakce neprojde (pokud nemáte povolený debet, ale to je jiný příběh). Žádný dluh nevzniká, žádný úrok se nepočítá.

Kreditní karta funguje jinak. Banka vám přidělí úvěrový limit, řekněme 30 000 nebo 80 000 korun, a vy z něj čerpáte. Každá platba je fakticky půjčka. Banka vám dá čas na splacení: takzvané bezúročné období, v Česku typicky 45 až 55 dní podle konkrétního produktu. Stihnete-li celý dluh z měsíčního výpisu uhradit do data splatnosti, nezaplatíte na úrocích ani korunu. Nestihnete-li, nebo zaplatíte jen minimální splátku, zbylá částka se začne úročit. A tady přichází ta bolestivá matematika.

Kolik si české banky účtují, a proč 20 % není nadsázka

Podívali jsme se na aktuální veřejné sazby hlavních retailových bank. Čísla mluví jasně:

Raiffeisenbank navíc rozlišuje režim: bezhotovostní transakce úročí sazbou 23,99 %, ale hotovostní výběry rovnou 29,99 %. To je téměř třetina dlužné částky za rok. UniCredit stojí na opačném konci spektra, její Premium karta startuje pod šestnácti procenty. Průměr trhu se ale drží vysoko nad dvacítkou.

Bankomat jako past, a výjimky, které stojí za pozornost

Staré pravidlo „kreditkou nikdy do bankomatu“ platí u většiny bank dodnes. Důvod je dvojí: zaprvé zaplatíte poplatek za výběr (u KB například 1 % z částky, minimálně 30 korun ve sdílené síti, 100 korun mimo ni; u mBank 49 korun nebo 1 % z částky), zadruhé se na hotovostní transakce často nevztahuje bezúročné období. mBank to na produktové stránce uvádí výslovně: u hotovostních transakcí bezúročné období neplatí. Úrok tedy naskakuje okamžitě.

Jenže český trh není jednotný. Česká spořitelna i MONETA na svých stránkách uvádějí, že bezúročné období se vztahuje i na výběry z bankomatu. To je zásadní praktický detail: klient jedné banky může vybrat hotovost a splatit ji bez úroku, zatímco klient jiné banky za totéž zaplatí poplatek plus okamžitý úrok přesahující 23 %. Než strčíte kreditku do bankomatu, ověřte si podmínky konkrétně u své banky. Obecné rady tu nestačí.

Kdy kreditka dává smysl, a kdy je lepší nechat ji v šuplíku

Kreditní karta není ze své podstaty špatný produkt. Je to spotřebitelský úvěr, a proto ji banka vydá až po posouzení úvěruschopnosti; na její vydání nemáte právní nárok, jak upozorňuje třeba MONETA. Správně používaná kreditka může být fakticky bezúročná a přinášet reálné bonusy: Česká spořitelna vrací 1 % z internetových a zahraničních plateb (do 350 korun za účetní období), Raiffeisenbank nabízí slevy až 30 % v partnerském programu a přístup do letištních salonků, KB slibuje slevy až 50 % a příspěvek na penzijní připojištění.

Problém nastává ve dvou konkrétních momentech:

• Nesplatíte celý výpis. Zaplatíte jen minimum, typicky 5 nebo 10 % dluhu, a zbytek se začne úročit. Z jednorázového nákupu se stane revolving, tedy průběžný úvěr, který narůstá měsíc po měsíci.
• Používáte kreditku jako debetku. Platíte s ní denně v obchodě, tankujete, vybíráte hotovost, a přitom nesledujete datum splatnosti ani celkový zůstatek. Každý den bez splátky je den, kdy banka počítá úrok.

Existuje ještě třetí, méně viditelný dopad. Vaše úvěrová historie se zapisuje do Bankovního registru klientských informací (BRKI). Špatná platební morálka u kreditky se vám může vrátit za roky, až budete žádat o hypotéku. Banky registr používají k posouzení, zda klient zvládne splácet, a opakované pozdní platby jsou varovný signál.

Jak kreditku používat, aby vás nestála ani korunu na úrocích

Disciplinovaný klient může z kreditní karty vytěžit maximum a na úrocích nezaplatit nic. Stačí dodržet čtyři pravidla:

• Vždy splaťte celý dluh z měsíčního výpisu do data splatnosti, ne jen minimální splátku.
• Ověřte, zda váš typ transakce spadá do bezúročného období; u hotovostních výběrů to u řady bank neplatí.
• Zkontrolujte měsíční poplatek a podmínky jeho odpuštění (některé banky ho prominou při dosažení určitého obratu).
• Neaktivujte si placené doplňky, pojištění neschopnosti splácet nebo papírové výpisy, pokud je vědomě nechcete.

I při dodržení všech bodů ale kreditka nemusí být bezpoplatková. Měsíční poplatek 49 až 60 korun je na českém trhu standard. Zdarma je jen úrok, a to pouze tehdy, když hrajete přesně podle pravidel.

Nejdražší není karta. Nejdražší je zvyk platit, aniž byste věděli čím.

Zdroj: Mobify.cz - Váš párťák ve světě elektroniky

Autor: Petr Sedmík