Vláda si do úřadů dosazuje vlastní lidi. Výpovědi přichází jako na běžícím páse
15. 4. 2026 – 7:11 | Partnerské články | pohled-in.cz
Jeden den odvolání, tentýž den hledání náhrady. Když se stejný rytmus opakuje napříč státem, přestává jít o personálie. A ten nejdůležitější rozpor teprve přijde.
Obsah článku
Tři šéfové skončili rychleji, než se stihla změnit pravidla. To je na celé sérii zásahů nejvýmluvnější. Nejdřív padly Lesy ČR, pak se pohnula VZP a nakonec i KRNAP. Když ty kroky srovnáme vedle sebe, začne z nich vystupovat něco víc než běžná povolební výměna.
Rychlost v Lesích ČR ukázala víc než běžnou obměnu
Nejčitelnější obraz přišel z Lesů ČR. Ministr Martin Šebestyán podle ministerstva zemědělství odvolal Dalibora Šafaříka s platností k témuž dni a hned od dalšího dne pověřil dočasným vedením Libora Strakoše.
Tentýž resort navíc 14. ledna zveřejnil i výběrové řízení na nového generálního ředitele Lesů ČR. Rychleji už se metoda rychlého uvolnění pozice ukazuje těžko.
Pak se ten rytmus rozběhl dál. Po sobě následují změny ve VZP, 9. března konec ředitele KRNAP Robina Böhnische a vedle toho i systemizace, tedy prostá tabulka míst ve státní správě, po jejíž změně některá místa zmizí.
Úřad vlády uvádí, že kabinet 22. prosince 2025 schválil systemizaci s účinností od 1. ledna 2026 a na oficiální tiskové konferenci vlády zaznělo 322 míst v první vlně.
Pomalu se tak skládá osa od 14. ledna do 9. března: Lesy ČR, vládní obměnu ve VZP, následný pád Zdeňka Kabátka a pak KRNAP, zatímco systemizace běží už od začátku roku. To ukazuje vzorec rychlého uvolňování pozic napříč státem, a ten už stojí za chladnější rozbor.
Ve VZP je sled kroků až nepříjemně čistý
Ve VZP ten rozbor drží pevně. Podle vlády kabinet 19. ledna 2026 schválil odvolání a jmenování členů správní a dozorčí rady, přičemž premiér na tiskové konferenci po jednání vlády výslovně řekl, že šlo o deset členů navrhovaných vládou.
Až potom přišel další krok. VZP 23. února 2026 oznámila, že správní rada v novém složení na svém prvním zasedání odvolala Zdeňka Kabátka a od 24. února jmenovala ředitelem Ivana Duškova.
Tady už nejde o dojem. Tady známe pořadí kroků, jejich dataci i instituci, která se dotýká skoro každého pojištěnce v zemi. Nejprve vláda vyměnila své zástupce v orgánu, který o vedení rozhoduje. Pak nový orgán sáhl k personální změně na vrcholu. Přesně tenhle sled dává celé debatě mnohem tvrdší obrys, než jaký vytváří samotná politická rétorika.
Důkazy mají hranice
Podobně čitelný, jen měkčeji zabalený, zůstává i KRNAP. Oficiální web Správy KRNAP 9. března 2026 uvedl, že ministr životního prostředí Igor Červený po vzájemné dohodě odvolal z funkce Robina Böhnische. Text neuvádí konkrétní věcný důvod odchodu.
Současně oznámil dočasné pověření Michala Servuse a dodal, že ministerstvo vyhlásí standardní výběrové řízení v nejbližších týdnech. Tvrdý zásah tak navenek změkčuje formulace o dohodě, ale sled událostí zůstává zřetelný.
A další na řadě byla Národní galerie Praha. Tam pro změnu ministr Klempíř odvolal ředitelku Alicja Knast.
Pravidla se ještě nezměnila, křesla už ano
Jenže ani takhle pevné případy neznamenají, že stát už změnil pravidla hry. Ostatně, nový zákon o státních zaměstnancích ještě oficiálně neplatí. Sněmovní tisk 76 prošel teprve prvním čtením a historie tisku Sněmovny ukazuje, že ústavněprávní výbor 20. února projednávání přerušil.
Služební zákon přitom funguje jako pravidlová brzda, která má státní správu chránit před přímou politizací. V té debatě se objevuje i takzvaný bazén, tedy ochranné přechodné období pro odcházející úředníky.
Stejně opatrně je nutné číst i druhou část sporu. Vláda 2. března oznámila souhlas s návrhem na zrušení nominačního zákona, jak uvádí oficiální informace po jednání kabinetu, a ve sněmovních materiálech běží tento návrh jako tisk 116/0. Nominační zákon je přitom filtr pro výběr lidí do státních firem a institucí. Jenže i tohle zůstává zatím návrhem. Pravidla se tedy ještě nepřepsala, i když vláda už jejich oslabení otevřeně podporuje.
A právě v tom leží nejnepříjemnější paradox celé věci. Personální zásahy v Lesích ČR, ve VZP i v KRNAP veřejnost sleduje už teď, zatímco změna služebních a nominačních pojistek se teprve vleče legislativou. V běžném životě to neznamená abstraktní spor právníků, ale mocenský pohyb v institucích, které spravují lesy, národní park i zdravotní pojištění milionů lidí. Když vláda rozhýbe křesla dřív, než kdokoli stihne přepsat brzdy, nevyměňuje jen manažery, zkouší, kolik politického tlaku český stát ještě unese.
Zdroj: Pohled-IN
Autor: Tereza Hlaváčová