Vrba u plotu vypadá krásně prvních 5 let. Pak její kořeny najdou sousedovu kanalizaci a začne spor o desítky tisíc korun

Smuteční vrba u plotu působí jako obrázek z pohádky. Splývavé větve, rychlý růst, stín během pár sezón. To nejdůležitější se ale odehrává pod zemí, kam nikdo nevidí. A když se problém ohlásí, obvykle už řešíte prasklé potrubí a nepříjemný rozhovor přes plot. Proč zrovna vrba dokáže nadělat takovou škodu a kdo za ni nakonec platí?

Proč se potíže ozvou až po několika letech

Mladá vrba vypadá první roky nevinně. Roste ale mimořádně rychle a její kořeny mají jednu nebezpečnou vlastnost. Táhnou se za vodou. Odborně se tomu říká hydrotropismus, růst směrem k vyšší vlhkosti. A pod trávníkem je pro kořeny nejlákavějším cílem právě kanalizace.

Odpadní potrubí je pro ně celoroční zásobárnou vláhy, tepla i živin. Kořen se k trubce nejdřív jen zvenčí přimkne a roky nedělá nic viditelného. Jakmile ve starém spoji povolí těsnění nebo vznikne vlasová trhlina, protáhne se dovnitř i tenký výhonek. Uvnitř tloustne, chytá na sebe mastnotu a splašky, až vytvoří ucpávku tak tuhou, že si na ni žádný přípravek z drogerie nepřijde.

Přečtěte si také: Zapomeňte na 200 °C v troubě. Kuchaři pečou maso při jiné teplotě

Právě proto přijde škoda se zpožděním. První roky kořeny teprve míří k potrubí, další rok nebo dva pracují uvnitř, než se odtok začne zpomalovat.

Vrba k inženýrským sítím nepatří, a není sama

Zahradníci považují vrbu a topol za nejrizikovější stromy pro podzemní sítě. Kořeny se jim rozbíhají doširoka, obtočí se kolem potrubí i základů, a protože strom rychle přirůstá, stihne problém nadělat během pár let.

Velký strom proto patří co nejdál od kanalizace, přípojek i základů domu. Do jejich blízkosti se hodí spíš menší dřeviny s mělkým kořenem.

Přečtěte si také: Češi našli město, kde se dá v listopadu chodit v tričku a oběd stojí jako u nás před 10 lety

Přehled rizika hlavních dřevin shrnuje tabulka:

Když spor doputuje k plotu, řeší se, kdo zaplatí

Tady začíná nepříjemná část. Poškozená kanalizace bývá na jednom pozemku a viník roste na sousedním. Občanský zákoník na sázení u hranice pamatuje. Podle § 1017 platí, že strom, který obvykle přeroste tři metry, má stát nejméně tři metry od společné hranice, ostatní stromy alespoň metr a půl. Jiný předpis nebo místní zvyklosti to můžou upravit jinak.

Má to ale háček. Odstranění stromu, který stojí příliš blízko, může soused požadovat jen u dřevin vysazených po 1. lednu 2014. Na starší výsadbu se právo požadovat odstranění nevztahuje. Přesahující kořeny na svém pozemku odstranit smíte, jak ale připomíná veřejný ochránce práv, nejdřív musíte:

Přečtěte si také: Ani soda, ani savo. Zanesený záchod se vyčistí sám, když do něj přes noc dáte 1 surovinu

• souseda vyzvat,
• počkat přiměřenou dobu,
• zásah provést šetrně a v době vegetačního klidu.

Odříznuté kořeny si navíc můžete nechat, podle občanského zákoníku připadají tomu, kdo je oprávněně odstranil.

Náhrada škody je složitější. Obecně za škodu způsobenou věcí odpovídá ten, kdo nad ní má mít dohled, tedy zpravidla vlastník stromu. Ten se odpovědnosti zprostí, pokud prokáže, že dohled nezanedbal. Příčinu a rozsah škody navíc musí doložit poškozený, a proto je klíčový kamerový záznam potrubí. Bez dohody spor obvykle skončí u soudu.

Přečtěte si také: Češi vůbec neví, kolik lžic kávy se správně má dát do jednoho hrnku. Pak se diví, že káva není jako z kavárny

Kolik oprava stojí a proč jde do desítek tisíc

Nejlevnější je nechat si potrubí prohlédnout kamerou. Ta stojí řádově jednotky tisíc korun a ukáže, kudy a jak hluboko kořeny prorostly. Vyfrézování kořenů se pak účtuje za každý metr trubky.

Jenže když je trubka narušená staticky, vyfrézování zabere jen na čas. Za pár měsíců kořeny dorostou zpátky, a to silnější. Pak nezbývá než bezvýkopová oprava pomocí vystýlky, nebo rovnou výkop a výměna celého úseku. A právě tady se účet vyšplhá na desítky tisíc korun.

Jak se sporu i účtu vyhnout

Nejlacinější je problém vůbec nezasadit do země. Ještě než sazenici zaryjete, zjistěte si u obce nebo správců sítí, kudy vedou přípojky, ať strom neposadíte rovnou nad odpad. Velké dřeviny dejte s rezervou stranou od potrubí i plotu.

Přečtěte si také: Prodavačka z drogerie odhaluje, jak lidé kradou v obchodech drobnosti. Tyhle triky jsou nejčastější

Pomůže i technika. Mezi strom a potrubí lze osadit kořenovou bariéru nebo pevný panel, který kořen svede jinam. Nové rozvody z kvalitního plastu s těsnými spoji odolávají prorůstání lépe než staré kameninové trubky. U staršího domu se vyplatí nechat odpad občas prohlédnout kamerou.

A hlavně nepřehlížejte první varování. Odpad, který odtéká pomalu a s bubláním, znovu se ucpává krátce po vyčištění nebo z něj táhne zápach, signalizuje, že v trubce něco drží. Kdo hned zavolá odborníka, zaplatí obvykle pár set korun za prohlídku místo pozdějšího sporu o desítky tisíc.

Zdroje: https://www.denik.cz/zahrada/stromy-nevhodne-k-domu/, https://www.pohotovost-vodaodpady.cz/ktere-stromy-mohou-znicit-vasi-kanalizaci-driv-nez-si-toho-vsimnete/, https://www.mesec.cz/clanky/kdyz-vas-majetek-poskodi-pad-stromu-ze-sousedniho-pozemku-kdo-vas-musi-odskodnit/, https://domek.ochrance.cz/sousedske-souziti/rostliny-a-stromy-u-hranice-pozemku/, https://www.estav.cz/cz/6397.skody-z-prorustani-korenu-do-kanalizacnich-trubek-a-jak-jim-zabranit