Vyhlašujeme nejhorší české jídlo. Čechům chutná, ale celému světu je jen pro smích

Některá jídla dokáže ocenit jen ten, kdo u nich vyrostl. Přesně to platí o pár českých klasikách, které doma zmizí z talíře během chvilky, jenže návštěvníkům z ciziny zvedají žaludek už při pohledu. Zahraniční gastronomické žebříčky to dávají najevo dost nemilosrdně a jméno absolutního vítěze možná zaskočí i vás.

Chlebová polévka vede pořadí, které bychom nejradši neviděli

Gastronomický portál TasteAtlas sestavuje svá hodnocení z tisíců uživatelských recenzí z celého světa a české kuchyni v nich pravidelně nepřeje. V posledních edicích seznamu nejhůře hodnocených pokrmů planety se mezi sto jmény objevili hned tři čeští zástupci.

Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejhorší českou omáčku. Češi ji milují, ale v zahraničí se chytají za hlavu

Úplně nejhůř dopadla chlebová polévka. Skóre kolem 2,4 bodu z deseti ji podle TasteAtlasu řadí na samé dno toho, co naše kuchyně nabízí. Pokrm vznikl kdysi z čisté šetrnosti, protože pomáhal hospodyním zužitkovat tvrdé pečivo, vodu, cibuli a hrst koření. Pro zahraničního strávníka ovšem působí spíš jako nouzové řešení z hubených časů než jako něco, co by si objednal podruhé.

Po jejím boku se v dolních patrech žebříčku krčí další tradiční jména. Cizinci špatně hodnotí:

• karlovarský suchar,
• pomazánkové máslo,
• krkonošské kyselo,
• vánoční rybí polévku,
• houbového kubu,
• dršťkovou polévku.

Přečtěte si také: Nemáte doma tuhle starou zavařovačku? Češi si myslí, že patří do kontejneru, ale sběratelé za ni vytáhnou klidně i 2 500 Kč

U pomazánkového másla se přidává úsměvný detail. Evropská unie zakázala, aby se vůbec smělo jmenovat máslo, protože v sobě nemá dost mléčného tuku.

Syrečky ucítí turista dřív, než vejde do kuchyně

Jedna položka má mezi cizinci pověst úplně zvláštní. Olomoucké tvarůžky, lidově syrečky, prozradí svou přítomnost na pořádnou vzdálenost. Cizinci, kteří k nim přičichnou poprvé, hledají pro ten pach co nejtrefnější slova a v jejich popisech se opakovaně vrací zpocené ponožky nebo nohy zavřené celý den v botách.

V jednom internetovém pořadu, kde sýr předložili lidem z různých zemí, prý Italka odmítla sousto hned po prvním přivonění. Otrlejší Němec a Australan to nakonec zvládli, shodli se ovšem na tom, že nejlíp tahle dobrota chutná venku na čerstvém vzduchu.

Přečtěte si také: Přidejte 1 lžíci téhle suroviny do vody na brambory a slupka sjede sama. Babičky to znaly, my zapomněli

Přitom jde o sýr s úctyhodným rodokmenem. Pravé tvarůžky nepocházejí z Olomouce, ale z nedalekých Loštic, a první písemná zmínka o nich sahá až do patnáctého století. Navíc patří k nejméně tučným sýrům vůbec, takže za tím pověstným odérem se skrývá překvapivě poctivá surovina.

Rosol a vnitřnosti, na kterých to nejčastěji ztroskotá

Když turisté na TasteAtlas vybírali oblíbené pivní pochutiny, na přední příčky poslali bramboráky, uzené a utopence. Právě utopenec přitom platí za ryze český vynález. Buřt naložený v kyselém nálevu rozdělí společnost u stolu spolehlivě a zahraniční recenze bývají nelítostné, od gumového masa až po příliš kyselou chuť.

Ještě hůř snášejí cizinci to, co plave v rosolu nebo pochází z vnitřností. Tlačenka, sulc, dršťky i další zabijačkové laskominy prověří odvahu i otrlejších návštěvníků. Rosol jako takový ostatně rozděluje i samotné Čechy na dva nesmiřitelné tábory.

Přečtěte si také: Dědeček dělal guláš 40 let bez 1 přísady, kterou tam dává každý. Když jsem ji vynechala, byl konečně dokonalý

Proč nám to chutná, i když svět kroutí hlavou

Stojí za připomenutí, že autoři žebříčku žádnou kuchyni shazovat nechtějí. Spíš jim jde o to, aby lidé dostali chuť objevovat i pokrmy, které se vymykají běžnému vkusu, a poznali kulinářské zvyky cizích zemí. A právě o tradici tu jde nejvíc.

Většina propadlých pokrmů vznikla v dobách, kdy se nesmělo nic vyhodit. Chlebová polévka, kyselo i zabijačkové speciality jsou pomníky kuchyně, která musela vystačit s málem a přesto pořádně zasytit. Co dnešní turista vnímá jako podivnost, máme my spojené s chutí dětství a babiččiny kuchyně.

Možná právě proto se nad podobnými žebříčky jen pousmějeme a klidně si dáme syrečky dál. Kdo si zvykl na vůni zrajícího sýra nebo na poctivý domácí rosol, ten dobře ví, že nejlepší české speciality si svou přízeň musí trochu vysloužit.

Přečtěte si také: Kdo solí těstoviny až na talíři, dělá chybu. Kuchaři přidávají 1 věc už do vody a chuť je úplně jiná

Zdroje: https://www.toprecepty.cz/clanky/10085-ceske-klasiky-cizincum-nechutnaji-opovrhuji-kyselem-houbovym-kubou-velmi-spatne-hodnoti-i-drstkovou-polevku/, https://cnn.iprima.cz/stovka-nejhorsich-jidel-sveta-vevodi-skandinavska-kuchyne-v-zebricku-i-tri-ceske-pochutiny-466260, https://www.denik.cz/z_domova/nej-ceske-predkrmy-hospody-hermelin-utopenec-tlacenka-reakce-cizinci.html, https://www.tvguru.cz/ceskou-specialitu-oznacili-za-nejhorsi-jidlo/, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/nejhorsi-jidla-sveta-taste-atlas-ceska-kuchyne