Vyhoďte z kuchyně 1 typ prkénka. Hygienici tvrdí, že obsahuje až 200x víc bakterií než dřez

Po internetu už roky obíhá tvrzení, že obyčejné krájecí prkénko schovává víc bakterií než dřez nebo dokonce prkénko na záchodě. Zní to tak hrozivě, že by člověk nejradši vymetl celou kuchyňskou linku. Skutečný důvod, proč jeden konkrétní kousek z domácnosti zmizet má, je ale jinde, než se z toho strašáku zdá.

Plast, který už něco pamatuje, patří jako první do koše

Když se kuchaři i hygienici přou o nejlepší materiál, ze srovnání pravidelně nejhůř vychází jedna věc. Staré plastové prkénko, na kterém se roky krájí všechno možné. Vadí na něm hned dvě věci najednou.

Tou první jsou mikroplasty. Při každém přejetí nože se z plastového povrchu odloupnou nepatrné úlomky a zůstanou ležet na jídle, které pak sníme. Studie zveřejněná v časopise Environmental Science & Technology spočítala, že touto cestou může člověk spolknout odhadem až kolem 50 gramů plastu ročně. Čím tvrdší surovinu krájíte, tím víc částic se uvolní, takže mrkev je na tom hůř než rajče. Jak nám to dlouhodobě škodí, zatím nikdo přesně neřekl, a tak řada domácností radši sahá po dřevě nebo skle.

Přečtěte si také: Tahle 1 surovina v marinádě dělá z kuřete zážitek. Stačí 90 minut a maso voní jak z luxusní restaurace

Bakterie se schovají v rýhách, kam voda nedosáhne

Druhá slabina plastu souvisí s nožem taky, ale jinak. Každý řez po sobě nechá jemný zářez a těch postupně přibývají desítky. V prohlubních uvíznou drobky, mastnota i voda a obyčejné spláchnutí pod kohoutkem je odtamtud nedostane.

Právě tam mají mikrobi klid na práci. Třeba Listeria monocytogenes přežije v takových rýhách klidně několik dnů, přestože deska na pohled vypadá jako vydrhnutá. Plastové prkénko proto stojí za to obměnit zhruba každý rok až dva. Spolehlivější než kalendář je ovšem sledovat samotný povrch. Do koše prkénko putuje ve chvíli, kdy na něm najdete:

• hluboké zářezy a vrypy,
• mastný film, který nejde umýt,
• zápach, který v něm zůstává i po vydrhnutí.

Co ukázal test pěti opravdových prkének

Přečtěte si také: Domácí limonáda i za 10 Kč/litr nahradí 3 druhy kupovaných nápojů. Dětem zmizí desítky kilo cukru ročně

A co to vysoké číslo z titulků? Tady je potřeba pořádně ubrat. Tvrzení o prkénku špinavějším než záchod vzniklo z dávných amerických rozborů. V původní podobě se mluvilo o tom, že průměrná deska na sobě nosí asi o 200 procent víc fekálních bakterií než průměrné záchodové prkénko, časem se z toho stal rovnou dvousetnásobek. Solidní měření, které by tak vysoké číslo doložilo, ale nikdo nepředložil.

Jak to vypadá doopravdy, prověřil server Vitalia. Pět prkének z běžných českých kuchyní poslal do nezávislé laboratoře Bureau Veritas a výsledek byl nečekaně klidný. Salmonela se neprokázala ani na jednom vzorku a laboratorní limit počtu mikroorganismů přesáhlo jediné, plastové. Dřez ostatně sám patří k nejšpinavějším koutům bytu, protože ho na rozdíl od záchodu nikdo pravidelně nedezinfikuje.

Proč dřevo nakonec vychází líp

Mohlo by se zdát, že porézní dřevo musí být pro bakterie pohostinnější než hladký plast. Pokusy ukazují pravý opak. Ve dřevě jsou přirozené třísloviny a polyfenoly, látky, ve kterých se mikroorganismům nedaří, a ty, co zalezou hluboko do vláken, postupně odumírají.

Přečtěte si také: Babička pěstovala na okně 5 druhů bylinek. Její saláty díky tomu chutnaly 10x lépe

Doložila to už práce týmu profesora Deana Clivera z Univerzity ve Wisconsinu z roku 1994. Salmonela, listerie i bakterie E. coli z dřevěné desky zmizely během pár minut, kdežto na plastu většina přežívala dál. Jednoznačný verdikt ale věda zatím nedala, některé experimenty našly víc bakterií na dřevě, jiné na vysloužilém plastu. Nejvíc nakonec rozhoduje, jak se o prkénko staráte.

Oddělte maso od zeleniny a půlka rizika zmizí

Nejjistější obrana proti přenosu bakterií je banální. Stačí mít prkének víc a nekrájet na jednom úplně všechno. Kuchaři doporučují ideálně tři, jedno na syrové maso a ryby, druhé na silně vonící a barvící suroviny a třetí na ovoce, zeleninu a pečivo. Šťáva ze syrového kuřete se tak nepotká se salátem.

Každé prkénko po použití umyjte horkou vodou se saponátem a kartáčkem a hlavně ho nechte oschnout opřené nastojato. Dřevo navíc do myčky nedávejte a nenechte ho dlouho odmáčet ve dřezu, jinak se zkroutí a praskne. A pamatujte, že větším semeništěm bakterií než deska samotná bývají často houbičky a utěrky.

Přečtěte si také: Z 1 hlávkového salátu uděláte jídlo až pro 6 lidí. Trik objevila babička za války a dnes mizí

Mikrobi se na prkénku neobjeví sami od sebe. „Dostávají se na tyto povrchy z kontaminovaných, téměř vždy syrových potravin,” uvedl pro server Vitalia mikrobiolog Vladimír Špelina ze Státního zdravotního ústavu. Čistá surovina a suchá deska zaberou víc než vyhazování prkének ze strachu.

Zdroje: Autorský text, https://www.vitalia.cz/clanky/prkynka-plna-bakterii-pomluvy-nebo-realita/, https://zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odpovedi/jsou-plastova-kuchynska-prkenka-hygienictejsi-nez-drevena/, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/39237-kuchynska-prkenka-bakterie, https://www.dumazahrada.cz/domacnost/prkenko-drevene-plastove-proc-nepouzivat/, https://www.tiscali.cz/vyhodte-stara-prkenka-cesi-nevi-ze-po-2-letech-obsahuji-vic-bakterii-nez-zachod-671534