Vznáší se nad květy jako kolibřík. Většina Čechů ho v zahradě přehlédne

Přiletí, na pár vteřin se zastaví nad květem levandule a zase mizí. Komu by se v zahradě nezdálo, že právě viděl kolibříka? Jenže v Česku žádný kolibřík nežije. Tvor, který takhle dokonale napodobuje exotického ptáčka, je úplně jiná bytost a většina lidí kolem něj projde, aniž by tušila, že má před sebou motýla.

Lišaj, který lítá za bílého dne

Oficiálně se mu říká dlouhozobka svízelová, latinsky Macroglossum stellatarum. Patří mezi lišajovité, tedy do skupiny motýlů s mohutným, chlupatým tělem a silnými svaly v hrudi. Mezi svými příbuznými je ale výjimkou. Většina lišajů poletuje za soumraku nebo v noci, dlouhozobka naopak vyráží na lov za bílého dne.

Kdo si ji prohlédne zblízka, uvidí spíš zavalitou plyšovou hračku než klasického motýla. Rozpětí křídel se pohybuje kolem čtyř až pěti centimetrů. Přední pár je šedohnědý s kresbou, která připomíná kůru stromu. Zadní křídla naopak svítí sytými odstíny ze žluta do rzi a v rychlém pohybu na chvilku probleskují, jako by někdo mihotavě přepínal barvu. Záď zakončuje vějířek pevných chloupků, který v pohybu připomíná peří drobného opeřence.

Přečtěte si také: Žluté listy česneku v květnu? Sklidíte palice malé jako hrách. Zahrádkáři kroutí hlavou

Klíčem je dlouhý sosák

Klíčem celé akrobacie je sosák. V klidu má ho dlouhozobka spirálovitě stočený a přitisknutý k hlavě. Stačí, aby narazila na vhodný květ, a sosák v jediném tahu vystřelí do kalichu. Saje nektar přímo za letu, na květ se přitom nepotřebuje posadit. Manévruje s pozoruhodnou přesností. Zpomalí na nulu, podrží polohu sotva pár vteřin a hned vystartuje k dalšímu květu. Při letu navíc tiše bzučí kmitáním křídel, takže celá scéna připomíná spíš miniaturní vrtulník.

Podobnost s kolibříkem má svůj důvod, přestože tyto dvě skupiny nejsou nijak příbuzné. Biologové podobné případy popisují jako konvergentní evoluci. Dva zcela odlišné druhy se potýkaly se stejným problémem, jak se napít z květu, který by neunesl hmotnost jejich těla. A oba dospěly k podobnému řešení. Drobný ptáček v Americe i motýl v Eurasii si nezávisle vyvinuli schopnost zastavit se ve vzduchu a sosákem nebo zobákem dosáhnout hluboko do nektaru.

Návštěvník, který každý rok přilétá z jihu

Dlouhozobka v Česku trvale nežije. Doma je především v jižní Evropě, severní Africe a teplejších částech Asie, odkud se každé jaro vydává na sever. Do Čech a na Moravu přilétá od května do června a v dobrých letech tu stihne odchovat i druhou generaci, která se objeví zhruba od srpna do října. Mezi motýlími letci patří k nejvytrvalejším a dokáže urazit pozoruhodné vzdálenosti.

Přečtěte si také: Umírá další velká automobilka. Soustředila se na výrobu elektroaut, jak se to dotkne Čechů?

Kolik dlouhozobek se k nám reálně dostane, závisí na počasí. V chladnějších letech jich v zahradách spatříte minimum, v teplých sezonách naopak doslova vystřelují od jednoho květu k druhému. V mírných zimách se občas pokusí přečkat i u nás, ukryté ve štěrbinách zdí nebo v dutinách. Hlavní populace ale na podzim odlétá zpátky do tepla.

Jak ji přilákat na zahradu

Přilákat dlouhozobku není složité. Stačí myslet na to, co potřebuje. Hledá květy s hlubokým, trubkovitým kalichem, ze kterých se dá načerpat dostatek sladkého nektaru. Na zahradě jí udělají radost zejména:

• komule (známá taky jako motýlí keř),
• levandule,
• plaménky,
• kakosty,
• hadinec,
• sporýš,
• floxy.

Přečtěte si také: Češi přijdou o levné Temu a Shein. Už za 8 týdnů zdraží každá drobnost i 4×

Na balkon stačí muškáty a petúnie v truhlíku.

Důležitá je kontinuita kvetení. Pestrá zahrada, kde se kvete od jara do podzimu, jí zajistí potravu po celou sezonu. Pečlivě posekaný trávník nebo živý plot ze zakrslých okrasných kultivarů bez nektaru jí nedají vůbec nic. Vyplatí se taky omezit chemické postřiky, protože drobnému hmyzu škodí i přípravky, kterých si laik na ovoci nebo na květinách prakticky nevšimne.

Když pak v poledne uvidíte mezi floxy něco, co rozhodně není pták ani moucha a vznáší se na místě jako vrtulník, máte štěstí. Stvoření, které takhle dokonale plete přírodě hlavu, v běžné české zahradě potká málokdo.

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouhozobka_sv%C3%ADzelov%C3%A1, https://www.kouzlolesa.cz/l/havetologie-dlouhozobka-svizelova-aneb-roztomily-kolibrik-evropy/, https://radkapalenikova.cz/clanky/motyli/dlouhozobka-svizelova-motyli-kolibrik, https://www.stoplusjednicka.cz/kolibrik-stredni-evropy-dlouhozobka-svizelova-letec-na-cestach, https://medium.seznam.cz/clanek/chrissie-vypada-jako-kolibrik-ale-leta-v-nasich-krajinach-dlouhozobka-svizelova-je-podivuhodny-motyl-271965

Přečtěte si také: Zapomeňte na běh. Harvard prošel 23 sportů a 1 dokáže srazit cholesterol bez léků