Za zabití sršně hrozí pokuta až 1,2 milionu korun. Rozhoduje jeden biologický znak, který laik na zahradě nepozná

Spolkový zákon o ochraně přírody (Bundesnaturschutzgesetz) stanoví za porušení ochrany zvlášť chráněných druhů pokutu až 50 000 eur. V přepočtu jde zhruba o 1,25 milionu korun. Na federálním seznamu chráněných živočichů, v příloze Bundesartenschutzverordnung, figuruje výslovně sršeň obecná, latinsky Vespa crabro. Právě ona, mohutná a pomalá, bývá paradoxně mírumilovnější než drobné vosy, které se slétávají na limonádu a klobásy. Jenže zákon nechrání hmyz podle toho, jak moc obtěžuje, nýbrž podle toho, jak moc ho potřebuje ekosystém.

Proč právě sršeň obecná má v Německu zvláštní ochranu

Sršeň obecná patří v německém právu mezi takzvané „besonders geschützte Arten“, zvlášť chráněné druhy. Její status vychází z § 44 spolkového zákona o ochraně přírody, který zakazuje chráněné živočichy chytat, zraňovat, usmrcovat i ničit jejich hnízdiště. Porušení těchto zákazů spadá podle § 69 BNatSchG do kategorie přestupků s horním stropem 50 000 eur.

Pro srovnání: u obecně chráněných druhů, kam spadají všechny volně žijící vosy, činí maximální sazba 10 000 eur. Pětinásobný rozdíl v sankčním stropu odráží, jak vážně německý zákonodárce bere ochranu konkrétních druhů. A tady vzniká zásadní problém: hranice mezi pokutou za deset tisíc a pokutou za padesát tisíc eur vede po taxonomické linii, kterou průměrný člověk u zahradního stolu nerozezná.

Které vosy létají ke stolu a proč zrovna ty chráněné nejsou

Dva druhy, jež Středoevropanům nejčastěji krouží nad talířem, jsou vosa obecná (Vespula vulgaris) a vosa německá (Vespula germanica). Obě spadají do skupiny takzvaných krátkohlavých vos. Poznávacím znakem je krátká vzdálenost mezi spodním okrajem oka a bází kusadla. Právě tyto dva druhy zvláštní ochranu nemají.

Sršeň obecná naopak patří mezi dlouhohlavé vosy. Ke sladkému a masitému se obvykle neslétává. Podle NABU ji lze rozpoznat podle kombinace několika rysů:

• Délka těla 20 až 35 mm, výrazně větší než běžná vosa.
• Žlutohnědá hlava s hnědou hrudí a načervenalými rameny.
• Pomalejší, méně nervózní let.

Jenže v momentě, kdy se velký hmyz přiblíží k dětskému hřišti nebo k terase, málokdo sahá po entomologické lupě. Reakce bývá reflexní: plácnutí, sprej, zašlápnutí. A právě v tom vězí riziko, že člověk zasáhne dřív, než stihne určit druh.

Milionový strop vs. skutečné pokuty: co říkají úřední data z praxe

Mediálně atraktivní částka 50 000 eur představuje zákonné maximum. Reálná praxe vypadá výrazně střízlivěji, alespoň podle jediného oficiálně dohledaného podkladu. Zemský sněm Severního Porýní-Vestfálska zveřejnil v roce 2022 odpověď na poslanecký dotaz, která mapuje případy od roku 2018:

Osmdesát eur za vosí hnízdo, sto padesát za sršní. Částky odpovídající spíše parkovacímu lístku než existenční hrozbě. Přesto je třeba dodat, že jde o data z jedné spolkové země a že katalog pokut výslovně uvádí: každý případ se posuzuje individuálně. Horní hranice zůstává v zákoně a úřad ji teoreticky může využít, třeba při opakovaném nebo úmyslném ničení chráněných kolonií.

Jak je na tom Česko

V českém seznamu zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. sršeň obecná, vosa obecná ani vosa německá uvedeny nejsou. Obecná ochrana živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb. sice zakazuje zásahy vedoucí k ohrožení druhu či ekosystému, ale srovnatelně výslovný a tvrdý režim jako v Německu pro sršeň obecnou v českém právu chybí. Milionové sazby český zákon zná u zvláště chráněných živočichů obecně, avšak sršeň mezi ně neřadí.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková