Záhada mizející vody z krajiny: Odborníci ukázali na viníka, o kterém se na veřejnosti příliš nemluví

V české krajině ubývá voda rychleji, než ji stačí doplnit déšť. Nejde jen o sucho ani samotnou změnu klimatu. Stále častěji se mluví o méně viditelném problému, který výrazně ovlivňuje, kolik vody se udrží. Klíč je v půdě a v tom jak s ní zacházíme.

Čísla z Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že úhrn srážek se dlouhodobě moc nemění, jenže voda v krajině nezůstává. Odtéká pryč až překvapivě rychle. Důsledky jsou vidět docela jasně, pole vysychají, hladiny podzemních vod klesají a výkyvy počasí jsou častější. Takže nejde jen o to kolik vody spadne, ale co se s ní stane potom.

Na první pohled to svádí k jednoduchému vysvětlení. Klima. Jenže to je jen část příběhu. Odborníci upozorňují i na vliv člověka, hlavně intenzivní zemědělství a podobu krajiny, která přišla o schopnost vodu zadržet.

Čtěte také: Plánujete stavbu plotu? Sousedský spor může vyvolat i maličkost, na kterou český zákon jasně pamatuje

Utěsněná půda jako skrytý problém

Velkou roli hraje utužení půdy. To znamená, že se částice natlačí k sobě tak, že mizí malé mezery mezi nimi. Právě ty přitom drží vodu. Když tam nejsou, voda nemá kam vsakovat a prostě odteče.

K tomu dochází hlavně kvůli těžké technice. Stroje jsou sice výkonné, ale i hodně těžké. Když přejíždějí pole opakovaně, půda se stlačuje i ve větší hloubce, a tam už se to napravuje dost špatně. Není to něco co by se spravilo za rok nebo dva, spíš naopak.

Čtěte také: Vyhněte se těmto sedadlům v letadle. Cesta na dovolenou se pro vás jinak stane noční můrou

Rychlý odtok místo přirozeného koloběhu

Jakmile půda přestane vsakovat vodu, změní se i celý vodní režim krajiny. Déšť, který se dřív vsákl a postupně se vracel zpět, dnes odteče během chvíle. Výsledkem jsou přívalové deště a pak dlouhá sucha, někdy i ve stejném roce.

Hydrologický cyklus tím dostává zabrat. Voda se nedostane do hlubších vrstev a nedoplňuje zásoby podzemní vody. A právě ty jsou zásadní ve chvílích kdy neprší.

Podle výzkumů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy může poškozená půda zadržet klidně o desítky procent méně vody než zdravá. V létě je ten rozdíl znatelný asi nejvíc, každá kapka se počítá.

Krajina bez struktury ztrácí odolnost

Svou roli hraje i to jak krajina vypadá. Dřív byla členitější, pole oddělovaly meze, remízky nebo mokřady. Dnes často vidíme velké lány bez přerušení. Voda tak nemá kde zpomalit a mizí pryč.

Chybějící vegetace situaci zhoršuje. Kořeny pomáhají vytvářet strukturu půdy a držet vodu uvnitř. Bez nich se půda snadno rozpadá, někdy až prachovatí a stabilita je pryč.

Co může situaci zlepšit

Řešení existují, i když nejsou úplně rychlá. Shoda mezi odborníky panuje v tom, že je potřeba změnit přístup. Vrátit krajině její přirozené funkce, a začít u půdy.

Pomoci můžou třeba tyhle kroky:

• omezit těžkou techniku hlavně když je půda mokrá
• zařazovat plodiny s hlubšími kořeny
• vracet do krajiny meze, remízky i mokřady
• zvyšovat obsah organické hmoty

Organická hmota, třeba kompost nebo zbytky rostlin, funguje trochu jako houba. Nasaje vodu a pak ji postupně pouští dál. Zároveň zlepšuje strukturu půdy a pomáhá proti erozi.

Pokud se nic nezmění, voda bude z krajiny mizet dál. Není to nějaký vzdálený problém, dopadá to na zemědělství, ceny potravin i dostupnost vody. A změna? Ta nebude za jednu sezonu, spíš na delší dobu a musí začít u půdy, jinak to nepůjde.

Zdroje: chmi.cz, vumop.cz, agronavigator.cz, irozhlas.cz