Zapomeňte na Radhošť i Lysou. Skutečný vládce Beskyd měří přes 1700 metrů a strčí je hravě do kapsy

Kdo kdy slyšel, že Lysá hora je „královna Beskyd“, dostal pravdivou, ale neúplnou informaci. Lysá je skutečně nejvyšším bodem Moravskoslezských Beskyd a celé české části pohoří. Jenže Beskydy nekončí na státní hranici. Táhnou se dál přes Slovensko a Polsko, kde se zvedají výrazně výš. A tam, na hřebeni oddělujícím Oravu od Malopolska, stojí masiv Babí hory s vrcholem Diablak, absolutní kulminace celého beskydského prostoru. Nejde o žádný čerstvý objev. Jde o důsledek české popularizační zkratky, která z národní dominanty postupně udělala dominantu celého pohoří.

Jak vznikla zkratka, která přežila generace

Správa CHKO Beskydy označuje Lysou horu za „královnu Beskyd“ a nejnavštěvovanější místo chráněné krajinné oblasti, ročně na ni vystoupá odhadem 400 až 450 tisíc lidí. V českém rámci je to logické: CHKO řeší české území, Lysá je jeho nejvyšší bod a turistický magnet. Problém nastává ve chvíli, kdy se z „nejvyšší v českých Beskydech“ stane „nejvyšší v Beskydech“ bez dovětku. Oficiální portál CzechTourism už formulaci zpřesňuje a mluví o Lysé jako o nejvyšším vrcholu „v českém úseku Beskyd“. Ale v běžném turistickém povědomí ta zkratka žije dál.

Není to chyba turistů. Je to důsledek toho, že český turistický provoz přirozeně akcentuje domácí terén. Přeshraniční beskydský celek se v popularizaci řeší méně, a tak se národní měřítko tiše zaměnilo za celkové.

Babí hora: čísla, poloha, ochrana

UNESCO vede Babí horu jako biosférickou rezervaci a popisuje ji jako hraniční beskydský masiv dosahující 1 725 metrů nad mořem. Vrchol Diablak leží přímo na slovensko-polské hranici, slovenská strana spadá do katastru Oravské Polhory, polská patří k Babiogórskému národnímu parku v Beskidu Żywieckim. Zajímavý detail: polský park u Diablaku aktuálně uvádí 1 723 metrů, takže v oficiálních zdrojích kolísá zápis o jeden až dva metry podle toho, kdo měřil a kdy.

Hora není jen vysoká. Je i přírodovědně mimořádná:

• Leží na rozvodí Baltského a Černého moře.
• Vrcholová část na slovenské straně má 5. stupeň ochrany a spadá do zóny A.
• Celý masiv je součástí soustavy Natura 2000, což v praxi znamená řízený pohyb po značených trasách, nikoli zákaz vstupu.

Hřeben Babí hory fungoval jako státní hranice už před rokem 1918. Dnes, v schengenském prostoru, je naopak přirozeným přeshraničním bodem setkání turistů z obou stran.

Dvě strany, dvě nálady výstupu

Babí hora není „druhá Lysá o patro výš“. Je to terénně i meteorologicky jiný typ hory. Lysá hora je dostupná poměrně snadno, červená z Ostravice měří 7,3 km s převýšením 917 metrů, zvládnutelná za necelé čtyři hodiny, a na vrchol vede i zásobovací cesta. Babí hora vyžaduje víc respektu.

Ze slovenské strany startuje oficiální naučná trasa v osadě Slaná voda u Oravské Polhory: 10,2 km, převýšení 980 metrů, odhadovaný čas kolem čtyř hodin. Terén je přehledný, trasa celoroční a slovenský průvodce ji hodnotí jako středně náročnou.

Polská strana nabízí víc variant:

• Krowiarki – Diablak – Markowe Szczawiny: 14,5 km, přibližně 6 hodin, klasická hřebenovka.
• Markowe Szczawiny – Diablak: 3 km, hodina a půl, kratší výstup od horského schroniska.
• Akademická Perć: nejtěžší trasa celého masivu, řetězy, osm klamer, jednosměrný provoz, v zimě uzavíraná. Ještě 20. května 2026 park upozorňoval na zmrzlý sníh a led na trase.

Rozdíl oproti Lysé není jen v kilometrech a metrech. Babí hora má rozsáhlou zónu nad hranicí lesa, kde se počasí mění rychle a razantně. Kdo vyrazí v teniskách a tričku, riskuje.

Co potřebuje český turista vědět před výstupem

Babí hora neleží „někde daleko v zahraničí“. Z Ostravy je to autem do Oravské Polhory zhruba dvě hodiny. Zvláštní povolení pro individuální pěší výstup ze slovenské strany se v oficiálních materiálech nepodařilo dohledat. Při přechodu na polskou stranu, nebo při nástupu ze Zawoye, je ale třeba počítat s pravidly Babiogórského národního parku: od roku 2022 platí povinná vstupenka, pohyb jen po značených trasách, psi zakázáni.

Občanský průkaz nebo pas patří do batohu. Na vnitřních schengenských hranicích se sice běžně nekontroluje, ale jste v zahraničí. Nejschůdnější období je stabilní pozdní jaro až začátek podzimu. Zima a přechodové měsíce s námrazou, ledem a větrem patří zkušeným.

Hora s papežskou stopou

Na vrcholu Babí hory stojí památník Jana Pavla II. Karol Wojtyła na ni chodil opakovaně už v mládí, a když se v roce 1997 vrátil do Polska jako papež, masiv třikrát obletěl vrtulníkem. Památník postavily v roce 1996 obce Oravská Polhora, Rabča, Rabčice a Sihelné. Každoročně se tam koná výstup spojený s mší, hora tak pro region znamená víc než turistický cíl.

Lysá hora zůstává symbolem českých Beskyd a zaslouženě. Ale kdo chce stát na skutečném vrcholu celého beskydského pohoří, musí překročit hranici a vystoupat o čtyři sta metrů výš.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec