Zlatý poklad, nebo kletba bohů? Šumavský vrchol Svatobor skrývá tajemství, které nesmí být odhaleno

Svatobor není jen další šumavský vrch s rozhlednou a chatou. Je to místo, kde se na jednom svahu potkávají kamenné nástroje lovců z doby ledové, slovanské hroby s perlami a denáry, národní symbolika základního kamene pro Národní divadlo, a k tomu všemu hustá síť legend o podzemních síních, tajném jezeře a vojsku, které čeká na chvíli, kdy bude Sušice v ohrožení. Právě ten souběh reálné archeologie a živého folkloru dělá ze Svatoboru jedno z nejpozoruhodnějších tajemných míst v Čechách. A nejzajímavější na tom je, že obě vrstvy se navzájem posilují.

Poklad pod růžovými keři

Nejznámější svatoborská pověst vypráví o starém muži, který na svahu narazil na vstup do jeskyně ukrytý pod dvěma růžovými keři. Uvnitř prý spatřil síň plnou zlata a drahokamů, bohatství tak nepředstavitelné, že by stačilo na trojí vybudování celé Sušice. Chtěl se vrátit v létě s pomocníky, ale přes zimu onemocněl. Na smrtelné posteli už nedokázal přesně popsat, kde vchod hledat. Klasické folklorní schéma: poklad se ukáže, ale zůstane nedosažitelný.

K tomu se přidávají další motivy. Uvnitř hory má existovat obrovské skryté jezero obývané bytostmi, které v případě nepřátelského útoku zaplaví údolí a ochrání město. A konečně, vojsko spící v podzemí, připravené povstat na obranu Sušice. Kdo zná blanickou pověst, pozná vzorec okamžitě: hora jako spící strážce. Svatobor ale přidává vlastní ingredience, Vodolenku, jezero, růžové keře, a tím se odlišuje od prostého blanického klonu.

Co je skutečně doloženo

Legendy by samy o sobě nestačily. Svatobor je ale zajímavý právě tím, že pod vrstvou folkloru leží tvrdá archeologie.

• Mezolit (cca 8 000 let př. n. l.): Na svazích byla odkryta polozemnice a štípané kamenné nástroje, jedny z nejstarších dokladů lidské přítomnosti v regionu. Model rekonstruované polozemnice je vystaven v sušickém Muzeu Šumavy.
• Raný středověk: Roku 1881 se při stavbě Scheinostovy sirkárny na úpatí kopce narazilo na pohřebiště odhadované na zhruba sto hrobů. Archeologický výzkum tehdy neproběhl, většina materiálu zmizela. Zachráněné kusy, denár z doby Vratislava II. a vzácné perly, naznačují význam lokality v 11. století.
• 1868: Ze Svatoboru byl vybrán jeden ze základních kamenů Národního divadla, což vrch symbolicky propojilo s českou národní identitou.

Přímé důkazy slovanského kultovního místa, posvátného háje či obětiště, v otevřených pramenech chybějí. Oficiální brožura města Sušice to přiznává otevřeně. Kultovní místa typu háj nebo pramen ale zanechávají hůře zachytitelné stopy než kamenné stavby. A ztráta většiny materiálu z pohřebiště v roce 1881 ukazuje, kolik informací mohlo nenávratně zmizet.

Proč legendy přežívají

Síla svatoborských pověstí nespočívá v jednom senzačním důkazu. Spočívá v tom, že kopec nad Sušicí prokazatelně sloužil lidem tisíce let, a tam, kde je kontinuita osídlení, tam se vrství i příběhy. Mezolit dodává auru pradávnosti. Slovanské hroby potvrzují, že místo bylo důležité. Národní obrození přidalo vlastenecký rozměr. A lidová tradice to celé obalila zlatem, jezerem a spícím vojskem.

Právě tohle je podle nás důvod, proč Svatobor funguje jinak než desítky dalších záhadných kopců v Čechách: není to jen legenda hledající oporu, ani jen archeologická lokalita hledající příběh. Obojí tu existuje paralelně a navzájem se legitimizuje.

Jak se na Svatobor dostat

Z centra Sušice vede červená turistická trasa přímo na vrchol, necelé tři a půl kilometru. Alternativou je modrá a žlutá (cca 3,7 km) nebo oranžově značená Hadí stezka (asi 4 km), která vznikla ve 30. letech jako kamenná cesta budovaná nezaměstnanými ze Sušice, zarostla a znovu průchozí je od roku 2010. Na kole po cyklotrase 2031, autem přes Hrádek u Sušice a Odolenov.

Na vrcholu čeká:

• Rozhledna (od roku 1934), v sezoně denně, mimo sezonu omezeně.
• Chata Svatobor s občerstvením a ubytováním.
• Scheinostovo zátiší a panoramatické místo v prostoru bývalé útulny.
• Infotabule Hadí stezky s lavičkami a bývalý skokanský můstek.

Nejpříjemnější období pro výlet je květen až červen a září, výhledy jsou čisté, služby na vrcholu fungují a davy ještě nebo už nejsou.

Svatobor žádný zlatý depot pod růžovými keři nejspíš neskrývá. Skrývá něco vzácnějšího: osm tisíc let nepřetržité lidské přítomnosti zhutněné do jediného kopce, který si dodnes umí držet svá tajemství, i kdyby byla jen vyprávěná.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec