cooky.cz

Olomoucké tvarůžky mají pověst sýra pro odvážné. Jenže v pomazánce se jejich intenzivní chuť zjemní a výsledek je překvapivě jemný, krémový a plný bílkovin. Stačí tři suroviny a deset minut.

Béleše si pamatuji jako jídlo, které nevypadá složitě, ale právě v tom bývá háček. Jsou to slovácké kynuté placky pečené nasucho na plotně nebo pánvi, pak potřené sádlem, povidly a posypané mákem. Když se povedou, jsou měkké a voňavé. Když se uspěchají, umí být tvrdohlavé a tužší, než by člověk chtěl.

Borůvkový koláč je přesně ten typ moučníku, který člověk upeče bez velkého přemýšlení a stejně zmizí mezi prvními. Tenhle je hrnkový, rychlý a počítá i s mraženými borůvkami, takže není vázaný jen na pár týdnů v létě.

Jablečný perník je přesně ten typ moučníku, který se hodí ve chvíli, kdy doma leží dvě tři smutná jablka a nikomu se nechce dělat velká cukrařina. Zamícháte pár běžných surovin, šup s ním do trouby a za půl hodiny je na stole vláčný plechový perník, který není suchý ani druhý den.

Buřtguláš je jedna z nejpoctivějších klasik české kuchyně. Brambory, špekáčky, kmín a paprika, a máte jídlo, které zahřeje líp než cokoliv jiného. Tenhle recept jsem si oblíbila pro jeho upřímnost: žádné složité postupy, žádné exotické suroviny.

Kachní krev na cibulce není jídlo pro každého, ale kdo zná zabijačkové klasiky, tomu tohle vysvětlovat nemusím. Je to stará, úsporná a poctivá kuchyně, kde se nic zbytečně nevyhazovalo. A právě cibule, sádlo a trpělivé míchání rozhodnou, jestli z toho bude dobrá večeře, nebo pánev plná drobků.

Švestkový koláč na plech je u nás doma podzimní rituál. Těsto se připraví za čtvrt hodiny, švestky se skládají těsně vedle sebe a drobenka udělá to pravé křupavé kouzlo navrch. Recept, který se vyplatí znát nazpaměť.

Medovník se zakysanou smetanou patří k těm dortům, které vypadají skromně, ale chutnají naprosto skvěle. Pět tenkých plátů, karamelový krém ze Salka a vrstva zakysané smetany mezi nimi. To je kombinace, která v naší rodině nikdy nezklame.

Jablečné moučníky patří u nás doma k těm, které se pečou nejčastěji, hlavně když zůstane pár jablek v míse a člověk nechce dělat velký koláč. Tyto křehké jablečné řezy mám ráda pro jejich rychlou přípravu, krátké pečení a jemnou skořicovou náplň, kterou nejdřív krátce orestuji na másle. Díky tomu jsou jablka voňavá, nepustí tolik šťávy a těsto zůstane pěkně křehké.

Domácí chleba z pekáčku je přesně ten typ receptu, který nevypadá nijak světoborně, ale pak zjistíte, že ho pečete znovu a znovu. Těsto není záludné, suroviny jsou obyčejné a největší kouzlo se děje až v rozpáleném hrnci nebo pekáčku, kde se udělá poctivá kůrka bez velkého cirkusu kolem.

České pohádky nejsou jen o hrdinech a dracích. Na stolech, v hrncích a v košíčcích se skrývají příběhy, které možná znáte.

Remoska se stále používá. Vznikla v Československu v 50. letech, stála původně 180 Kčs. Britové se di ní v roce 2001 doslova zbláznili. Jako dárek k narozeninám ji prý dostal i princ Charles.

Sytá, tmavě červená barva prozradí poctivý guláš dřív, než ho vůbec ochutnáte. Většina z nás sahá po paprice nebo lžíci rajčatového protlaku. Maďaři sází na něco jiného.

Kakao, kokos a čokoládová poleva patří mezi kombinace, které u domácích moučníků fungují roky. Kokosové ježe dělám hlavně tehdy, když potřebuji upéct něco na plech, dobře to nakrájet a bez složitého zdobení rychle nabídnout návštěvě. V tomhle receptu mám ráda citronovou kůru i med v těstě, díky nimž jsou kostky vláčné a nepůsobí fádně.

Donuty mám spojené spíš s vitrínou a polevou, po které lepí prsty ještě půl hodiny. Tahle domácí verze ze slánkového těsta je ale střízlivější a za mě i příjemnější na běžné pečení. Nejsou smažené, pečou se v troubě, a přesto zůstanou měkké a vláčné, když těstu dopřejete čas.