nasezahrada.com

Stále vyrážíte do lesa a snažíte se najít houby? Aby ne, v mnoha lokalitách po celé České republice ještě stále rostou. Někde je i přes nepoměrně suší sezonu hub dost. Teploty na teploměru se ale už postupně dostávají v nočních hodinách pod bod mrazu, což jasně značí, že s houbami by měl být postupně konec. Především ty hřibovité nízké teploty jednoduše nesnesou a jejich konzumace se stává silně rizikovou. Podívejme se tedy na to, proč konzumace takových hub vadí, jak je poznáme a které houby lze sbírat bez problémů.

K hlavním podzimním činnostem patří hrabání listí. Co ovšem s ním? Pálení není zrovna dobrý nápad, protože je to zakázané i škodlivé kvůli vznikajícím jedovatým látkám. Jednou z možností je to, že listí dáte na kompost nebo do bioodpadu. Může vám ale také na zahradě ještě prakticky posloužit. Poradíme vám, co s ním.

Podzim přináší každoročně stejnou otázku: Jak připravit zahradu na zimu? Zalít, pohnojit, zakrýt, přisypat zeminu, nebo ještě něco upravit? Jenže co když právě některé dobře míněné zásahy rostlinám spíše uškodí? Na jedné zahradě mohou vedle sebe růst rostliny, z nichž jedna trpí nadbytkem vody a druhá jejím nedostatkem. A ještě překvapivější je, že kořeny mohou strádat i v půdě plné vody a živin. Příčina se totiž často skrývá tam, kam běžně nevidíme – pod povrchem půdy.

Nosní sprej si nemusíte vždy kupovat v lékárně, zvláště pokud si pěstujete svůj vlastní rýmovník. Nemusíte mít ani nijak vzrostlou rostlinku, protože vám postačí jen málo listů. Dužnaté lístky rýmovníku můžete použít na přípravu čajů, mastí či domácího sirupu a medu. Všechny mají společné jedinečné aroma, kterým bojujete proti rýmě a nachlazení.

Geniální způsob, jak namnožit orchidej bez rizika hniloby: Obyčejný lak na nehty nahradí drahé přípravky. Jak omladit a zachránit orchidej?

Poslední podzimní sekání trávníku bývá jednou z větších prací na zahradě před zimou. Posekaná tráva nemusí automaticky skončit v popelnici nebo na kompostu. Pokud s ní naložíte správně, může ještě posloužit jako užitečný materiál pro zahradu. Na co si však dát pozor a proč?

Sklep je plný brambor a jablek, bedýnky s pískem nemáte kam dát a mrkev pořád čeká na záhonku. Možná ji vůbec nemusíte vyrývat. Klidně ji nechte přes zimu na záhoně a vyrývejte si ji postupně, vždy jen tolik, kolik zrovna potřebujete.

Už jste hnojili vaše ovocné stromy na zahradě nebo v sadu? Pokud ne, rozhodně se vyplatí na to myslet. My se proto v následujících řádcích zaměříme na hnojení ovocných stromů pomocí močoviny. Ta se určitě řadí mezi tradiční hnojiva, která dokážou pomoct jak při růstu stromů, tak i z hlediska jejich rezistence vůči houbovým chorobám. Močovina představuje univerzální hnojivo, která má komplexní účinky. Působí sice poměrně pomalu oproti dusičnanům a amonným solím, ale jde o jistotu.

Pomalu nastává čas, kdy bychom měli připravit půdu a některé rostliny na zimní měsíce. Přečkat silné mrazy jim pak pomůže vrstva vhodného mulče. Ideálním řešením je využití kompostu, který má dostatek důležitých živin, a tak rostliny nejen ochrání před nebezpečnými teplotními výkyvy, ale také obohatí půdu.

Když vám zbyl kousek dýně, nemusíte přemýšlet, co s ní. Dýňové koření je odpověď. Nakrájejte ji na tenké plánky a pomalu ji sušte v troubě nebo v sušičce. Jde to z Hokaidó nebo třeba i z máslové dýně. V troubě ji nechte při nízké teplotě, přibližně 60–80 °C, dokud nebude dokonale suchá a křupavá. Usušenou dýni pak rozemelte v mlýnku na koření nebo v kvalitním mixéru na jemný prášek. Právě tento dýňový základ dodá směsi překvapivě příjemnou, lehce nasládlou chuť. K prášku přidejte skořici, mletý zázvor, muškátový oříšek, nové koření a špetku hřebíčku. Poměry můžete upravit podle toho, co máte rádi – někdo touží po výrazné skořici, jiný po zázvorovém říznu.

V říjnu zahrada pomalu usíná, ale práce ještě zdaleka nekončí. Právě krátký podzimní úklid může výrazně usnadnit start příští sezony. Nemusíte přitom trávit venku celý den. Když si vyhradíte jedinou hodinu a zaměříte se na správná místa, na jaře si ušetříte spoustu zbytečného uklízení, hledání nářadí i likvidace problémů, které se přes zimu mohou zhoršit.

Oleandr patří k českým terasám stejně jako muškáty na balkoně. Jakmile přijde první chladnější noc, spousta lidí ho rychle stěhuje do domu, aby mu nebyla zima. Jenže tím mu často spíš ublíží. Oleandr vydrží venku déle, než by se zdálo, a čím kratší zimu stráví uvnitř, tím lépe.

Díváte se na ovocné stromy ve vlastní zahradě či sadu a něco vám nesedí? Možná to bude vzhled jejich kmene a větví. Právě tady se totiž velmi často zabydlují lišejníky a mechy. Nejde o nic zvláštního, nicméně právě mechy a lišejníky představují jakési zásobárny na pozdější problémy. Ne, stromům jako takovým přímo neškodí, nicméně mohou později přinést zbytečné problémy a stromy budou náchylnější k napadení hmyzem a chorobám. Jaké potíže tedy lišejník a mech přináší a jak se jich zbavit? Na obě otázky odpovíme v následujících řádcích.

Slimáci patří mezi nejrozšířenější škůdce, kteří ohrožují okrasné i užitkové rostliny během jarních a letních měsíců. Teď na podzim už na dospělé jedince téměř nenarazíme. Ovšem pozor, slimáci a šneci si nakladli svá vajíčka do půdy, aby nám znepříjemnili příští sezónu. Z tohoto důvodu je nutné proti nim zasáhnout, než udeří první mrazy.

Zazimování rostlin nemusí znamenat stěhování všech květináčů do vašeho obydlí, kde už tak bojujete o každý volný centimetr. Pokud nemáte doma místo nazbyt, nezoufejte! Využijte šikovný zahradnický trik, díky kterému mohou některé rostliny přečkat zimu venku, aniž byste museli obětovat parapety, chodbu nebo polovinu garáže. Vyberte si jen vhodné místo na své zahradě a pusťte se do toho.