svetcestovatele.cz

Léto je pro mnoho lidí ideálním obdobím pro sport. Dny jsou dlouhé, počasí láká ven a běhání se stává součástí dovolených, víkendových výletů i snahy dostat se do lepší formy nejen do plavek. Právě v tomto období však odborníci pravidelně zaznamenávají nárůst běžeckých zranění, přetížení a zdravotních komplikací.

Kati ji vkládali do úst i pod kůži. Slavná hruška utrpení ale možná fungovala trochu jinak. Podle dochovaných muzejních vyprávění a starších historických textů se tento železný nástroj používal velmi specifickým způsobem. Byl navržen tak, aby mrzačil lidské tělo zevnitř. Kat jej v zavřeném stavu zavedl do některého z tělesných otvorů oběti, přičemž existovaly čtyři hlavní typy podle toho, jaký hřích bylo potřeba ztrestat.

Peklo v Chowchille: Jak tři bohatí spratci pohřbili školní autobus plný dětí a hlavní mozek z basy odešel jako milionář. Představte si letní odpoledne, kdy se vaše děti vracejí ze školy. Těší se na prázdniny, mávají z okna autobusu, jenže domů už nedorazí. V červenci roku 1976 se v kalifornském městečku Chowchilla odehrál jeden z nejbizarnějších a nejděsivějších únosů v dějinách kriminalistiky.

Punta Molentis se letos znovu otevřela všem milovníkům moře i přírody, ale její okolí stále nese stopy loňského požáru, který zasáhl křehkou středomořskou vegetaci i podstatnou část okolního chráněného území.

Byznys s lidským neštěstím: V kanadských sirotčincích museli jeptišky a kněží dětem vymýšlet diagnózy. Ty mrtvé prodávali za pár dolarů. Dějiny dvacátého století ukrývají zvěrstva, která si v ničem nezadají s řáděním těch nejhorších totalitních diktatur. Jenže zatímco o nacistických koncentračních táborech nebo sovětských gulazích se učíme v dějepisu, o jednom z nejodpornějších zločinů na dětech se dlouhá léta pokrytecky mlčelo.

Aby mohla dovolená v létě proběhnout bez komplikací, je třeba se na ni vždy řádně připravit. Pokud jedete letos v létě autem k moři, nechte se bezpečně pojistit a nezapomeňte pojistit i své auto. Povinné ručení na autě vám stačit ale nebude.

Jed, hlad a kamenná hrobka. Japonští mniši šli až „na krev“, kvůli víře se dobrovolně zaživa mumifikovali. Tenhle šílený rituál, který jako první popsal v devátém století slavný mnich Kúkai, rozhodně nebyl pro žádné slabé povahy. Celý proces trval bezmála deset let a byl plný nepředstavitelné bolesti. Během první fáze, která trvala tisíc dní, musel mnich kompletně změnit jídelníček. Přestal jíst rýži, pšenici a další běžné potraviny. Živil se výhradně divokými ořechy, semínky a bobulemi, které nasbíral v lesích. K tomu podstupoval extrémní fyzickou zátěž, aby své tělo stoprocentně zbavil veškerého podkožního tuku.