vedazive.cz

Neandertálce nezahubilo klima ani přímá konkurence s Homo sapiens. Podle nové studie rozhodla křehkost sítě, která jejich rozptýlené skupiny spojovala.

Praskliny v trámci brány objevené v roce 1982 vedly k okamžitému uzavření a monitoring od té doby potvrzuje, že rozhodnutí bylo správné.

Staré solničky a kořenky nemusí být jen zapomenuté kuchyňské harampádí. Pokud se dochovaly bez oťuků, prasklin a setřeného zlacení, mohou mít pro sběratele zajímavou hodnotu.

Z někdejší sklářské osady Hůrka u jezera Laka dnes zbývá opravená kaple, stromořadí javorů a lip a základy kostela v trávě. Zbytek srovnali vojáci se zemí.

Dnes patří mezi nejvyhledávanější sběratelská platidla, u nichž cenu určuje nominál, stav papíru, vzácnost i pravost.

Pár kilometrů od nejnavštěvovanějšího českého hradu klesá zatopená puklina 67 metrů pod hladinu Berounky. Vstup je uzavřený a turisté se dovnitř nedostanou.

Před 3 400 lety si dva nejmocnější panovníci světa vyměnili sérii dopisů, které dodnes nikdo nedokázal rozhodnout.

Tichá louka v Rakoveckém údolí skrývá jednu z nejlépe prozkoumaných zaniklých středověkých vesnic ve střední Evropě. Na první pohled ji přitom snadno přehlédnete.

Klíčem k „nakažlivému“ svědění je neuropeptid GRP, molekula, která v mozku myši přepne cizí škrábání na vlastní tělesný poplach dřív, než si to zvíře stačí uvědomit.

Vesnici tři kilometry od Slavonic oddělila od osudu sousední Léštnice jediná čára na mapě zakázaného pásma.

Kolmá stěna 16,5 metru nad hladinou, pod ní modrozelená voda bez jediného plavčíka. Lom Rampa u Černé Vody je jedním z nejfotogeničtějších míst Jesenicka.

Půl milimetru velký živočich dokáže ztratit téměř veškerou vodu v těle, zastavit buněčnou aktivitu, a po namočení znovu ožít. Klíčem není jedna molekula, ale jejich souhra.

Za nenápadnou branou ve Valdštejnské ulici začíná strmý barokní svět, který z chodníku neprozradí jediný náznak své existence.

Zhojené zlomeniny, obroušené zuby a hrob, který lidé „krmili“ mušlemi ještě pět set let po pohřbu. Příběh dinga jménem Garli přepisuje představy o vztahu lidí a zvířat v předkoloniální Austrálii.

Kontinentální kůra v ose Turkanského riftu se ztenčila na pouhých 13 kilometrů, třikrát méně než o pár desítek kilometrů dál. Podle nové studie v Nature Communications jde o první aktivní rift na Zemi zachycený ve fázi, která u dřívějších rozpadů kontinentů vždy předcházela vzniku oceánu.